Vyberte si: chcete mít své dítě raději ve vězení, nebo zavražděné?

Politik (jehož jméno není podstatné) řekl, že tragédie ve Žďáru n. Sázavou nesmí vést k tomu, aby se děti učily v obehnaných pevnostech, podobných vězení. Bezvadně. Ale ať to řekne znovu do očí rodičům zavražděného, až se bude tragédie opakovat. A dříve nebo později se opakovat bude. Protože jakákoliv zrůdnost, která by téměř nikoho, ani duševně nemocného, vůbec nenapadla, se stane statistickým jevem, jakmile první chorý uskuteční čin a událost pak inspiruje další. Nutnou podmínkou je pouze to, aby televize odvysílala reportáž o tragédii. Všichni se otřesou hrůzou. Zhrozí se i zatím duševně zdraví, jejichž mozky později onemocnění, a tato představa se jim pak někdy vrátí - ne už jako děs, ale jako cíl.        Tím nechci navrhovat, aby se školy zabarikádovaly, a až vůbec nechci cenzurovat sdělovací prostředky. Ale je nutné si uvědomit, že veřejnost i politici mění svoje názory pod tlakem emocí z aktuálních událostí. Do předvčerejška by málokdo požadoval zpřísnění bezpečnostního režimu ve školách, protože to něco stojí a musí se pak ušetřit peníze jinde a hlavně - protože to obtěžuje a zdržuje nejen děti, ale i zaměstnance, občas i rodiče. Dnes by ovšem bylo rozložení názorů ve veřejnosti i mezi politiky zcela jiné, než předevčírem brzy ráno. A za půl roku bude zase trochu jiné, pokud se nic nestane, ale úplně jiné, pokud dojde k další podobné tragédii. Nechci to relativizovat, ani propagovat fatalismus. Píšu proto, že je to nanejvýš aktuální příklad toho, jak je potřebné referendum. Lidé by si měli sami rozhodnout i o tom, jaká chtějí bezpečnostní opatření ve školách. A to nejlépe v referendu celostátním, které uzákoní například minimální požadavky s možností opatření místně zpřísnit. Protože dokud o tom budou smět rozhodovat jenom politici, ať už budou mít za sebou jakékoliv odborné analýzy, bude to předmětem politikaření a lobbingu (čti: korupce) firem, které by měly profit ze zpřísnění bezpečnostních opatření včetně těch efektních, ale neúčinných.       Tohle je zrovna náhodou oblast rozhodování, které by se politici klidně zbavili, protože je to příliš citlivá oblast s poměrně nevelkým korupčním potenciálem. Smůla je v tom, že je dostatek problémů, jejichž řešení politici nechtějí pustit ze svých rukou, takže pořád ještě nevědí, jak to v jednom zákoně o referendu zaonačit, aby se vlk (voliči) nažral, ale koza (poslanci a korupce) zůstala celá.         Námitka, že rozhodnutí v referendu může být různé podle toho, jak dlouhý čas uplyne od poslední tragédie do okamžiku referenda, ovšem neobstojí. Vždyť totéž přeci platí i pro rozhodování výhradně zvolenými zástupci - a tam k tomu máme ještě politikaření a korupci navíc.          A pokud se týče možnosti ovlivnění referenda reklamní kampaní jakékoliv zájmové skupiny : 101 hlasů poslanců si lze koupit pro jedno hlasování ve Sněmovně podstatně levněji, než milión hlasů pro referendum.