Zákaz kouření v restauracích a ideologie

Místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek v rozhovoru na rádiu Impuls řekl k zákazu kouření v restauracích:

"..není to moderní.." [kouření v restauracích], "..do restaurací, kde se jí, kouření nepatří, doma v jídelně také nekouříme.."
Potřebuje pan Kalousek zákon, který by mu zakázal kouřit u něj doma v jídelně? Potřebuje pan Kalousek zákon, který by mu přikázal chovat se v restauraci ohleduplně? Opravdu potřebujeme na všechno zákon? Ohleduplnost znamená, že se tak člověk chová dobrovolně, nikoliv donucením ze zákona.
Stát by neměl intervenovat do ekonomiky a měl by se starat o věci veřejné a neměl by se starat o věci soukromé. Podnikání je věc soukromá. Podnikatel nepotřebuje zákon, který by mu určil, v jakém oboru, v jaké oblasti má podnikat. Majitel restaurace nepotřebuje zákon, který by mu určil, jakou službu má svým zákazníkům nabízet, jestli kuřáckou nebo nekuřáckou restauraci.
"..to není ideová záležitost, ve které by měla strana vystupovat jednotně.. je to otázka vzájemné ohleduplnosti. Co je víc, jestli svoboda kouřit, nebo svoboda nekuřáka nenechat se otravovat."
A co svoboda majitele restaurace? Co jeho právo na majetek: právo nakládat se svým majetkem podle svého vlastního rozhodnutí? Nelze oddělit svobodu a právo na vlastnictví. Neexistuje žádné právo kuřáka zapálit si bez dovolení na cizím majetku. Stejně tak neexistuje žádné právo nekuřáka vynucovat si nekuřácké prostředí proti vůli majitele restaurace, neexistuje žádné právo (nárok) zákazníka na nekuřáckou restauraci.
Dávat do konfliktu svobodu kouřit a svobodu nebýt obtěžován kouřem je ukázka pozitivního pojetí práva a svobody. Pozitivní pojetí práva a svobody je v podstatě nárok na zajištění něčeho někým, kdo to má všechno zajistit nebo zaplatit, obvykle tedy zprostředkovaně daňový poplatník. Tento pozitivistický nárok je často nevyhnutelně v konfliktu s pozitivistickým nárokem někoho dalšího a samozřejmě také v konfliktu se svobodou daňového poplatníka, který to často nedobrovolně platí.
Negativní pojetí práva a svobody pak znamená ochranu vůči okolí, ochranu před vnějšími vlivy. Negativistické pojetí práv znamená například: nikdo vás nesmí zbavit vašeho života (právo na život), nikdo vás nesmí zbavit vaší svobody (právo na svobodu), nikdo vás nesmí zbavit vašeho majetku (právo na majetek). Negativně vymezené vaše právo se tak nemůže dostat do konfliktu s negativně vymezeným právem někoho jiného. Problém vyřešen.
Právo na majetek znamená právo nakládat s vlastním majetkem podle svého vlastního rozhodnutí. V naší západní civilizaci to byl takový pěkný zvyk, že ve slušné společnosti se respektovalo právo na majetek.
Neporozumění v odlišných pohledech na pojetí státu snad vyplývá z neporozumění a odlišného pohledu na právo a jeho pozitivistické nebo negativistické pojetí.
Podnikatel chce zisk. Toho docílí tím, že bude mít spokojené zákazníky. Proto je v době oběda běžné, že se v restauraci nekouří a odpoledne a večer může být ta samá restaurace opět kuřácká. Není potřeba žádný zákon.
Ukončím to citátem jednoho majitele restaurace: "Moje hospoda, moje popelníky, moje pravidla!"

autor je místopředseda krajského sdružení Svobodných v Ústeckém kraji