Někteří si myslí, že chudším pomůže silnější a větší stát, tak zvaný sociální. Je to omyl. Větší vláda nad lidmi pomůže těm vlivnějším.
V mocném státu, který strká svůj nos do všeho, ti vlivní (bohatší) prolobbují výhody pro sebe. Ti chudší v takovém systému nemají šanci bránit své zájmy. Z toho důvodu je pro ně výhodný štíhlý stát.
Štíhlý stát má zajistit základní funkce: má bránit svobodu občanů, vymahatelnost práva a bezpečnost. Soudnictví, policie, armáda, zahraniční politika. Přebujelý současný stát intervenuje do všech oblastí lidského života a proto nezvládá plnit ani základní funkce.
I pro chudší je výhodnější, když mohou se svými penězi nakládat sami, než kdyby jejich peníze dostali do rukou politici a úředníci ať už přímo, nebo se kontroly nad těmi penězi zmocnili prostřednictvím regulací.
Vlivní díky státní moci oškubávají chudší většinu a vydávají to za sociálno. Chudším by pomohlo méně státu a více trhu. Chudší se proti státní moci nemohou bránit. Oproti tomu trh je chrání. Chrání je tržní ceny, chrání je konkurence. Například zaměstnavatel by zaměstnanci v tržních podmínkách nejraději platil co nejméně, ale nemůže. Protože nemůže jít pod tržní cenu. Zaměstnanec by odešel ke konkurenci. Dostává zaměstnanec jen minimální mzdu s tím, že jestli se mu to nelíbí, tak na jeho místo čeká dalších dvacet nezaměstnaných? To je důsledek státních zásahů do ekonomiky. Méně státu a více trhu by způsobilo zvýšení hospodářského růstu, snížení nezaměstnanosti a růst mezd. Při nízké nezaměstnanosti by zaměstnavatel už nemohl říct, že jestli se vám váš plat nelíbí, tak za dveřmi čeká na vaše pracovní místo dalších dvacet nezaměstnaných.
Trh vám nemůže vnutit nedobrovolně platit za nekonkurenceschopné zdroje elektrické energie, za drahé příměsi přimíchávané do benzínu a nafty, připlácet si povinně za energetické štítky budov a bytů, platit neúměrně vysoké poplatky exekutorům. To může jenom všemocný stát.
Tržní systém (kapitalismus) zvyšuje životní úroveň i těch nejchudších. Všemocný stát životní úroveň lidí snižuje.
