Jedním z důvodů rozdílných názorů na zákaz kouření v restauracích je i rozdílné chápání pojmu "veřejné místo", "veřejný prostor". Vnímání tohoto pojmu vyplývá z (ne)uznávání majetkových práv. Takže prvotní příčina je (ne)uznávání svobody a majetkových práv. Restaurace není veřejný prostor.
Klasický konflikt dobra a svobody. Zakazovač kouření klade nad svobodu nějakou jinou hodnotu, třeba zdraví nebo dobro. Zastánce dobra ví lépe než ostatní lidé, co je pro ně dobré, co mají dělat a proto jim musí zakazovat nebo přikazovat. Zastánce svobody nechá na lidech, ať se mezi sebou dohodnou, ať sami dosahují dle svého rozhodnutí svého štěstí, svého dobra.
Vlastníte stodolu. Stodolu zrekonstruujete, uděláte z ní třeba galerii, ve které budete vystavovat sbírku obrazů. Pozvete všechny sousedy v obci na návštěvu, na prohlídku vaší sbírky. Vyhlásíte provozní dobu. Postupně vás navštíví všichni sousedi v obci. Stává se z vaší nemovitosti veřejný prostor, veřejné místo? Nebo vaše nemovitost zůstává soukromým prostorem, tedy vaším majetkem?
Nesouhlasím se (zákonem daným) zákazem kouření v restauracích. "Veřejné místo" je místo, které není spravováno soukromými subjekty. Soukromá restaurace není veřejné místo. Pokud soukromou restauraci označíte jako veřejné místo a začnete jí nařizovat podmínky podnikání, tak jste ji v té chvíli prakticky částečně znárodnili, protože majitel už nemůže dle svého rozhodnutí nakládat se svým majetkem. Byla narušena jeho majetková práva. Rozhodl se poskytovat službu "kuřácká restaurace" a bylo mu zákonem přikázáno poskytovat jinou službu: "nekuřácká restaurace".
Oproti tomu majetková práva hostů restaurace narušena nebyla. Nebylo narušeno právo na vlastnictví sebe sama, právo na vlastnictví svého života, právo na vlastnictví svého zdraví.
Nikdo nikoho nenutí navštěvovat kuřáckou restauraci. Hosté jsou v restauraci dobrovolně. Nikdo (i zakazovači kouření) nemá nárok na nekuřáckou restauraci. Dokonce i na jakoukoli restauraci. Pokud chcete přikazovat majiteli restaurace jak má zacházet se svým majetkem, protože byste si (jako nekuřáci) museli vynášet oběd na ulici abyste nebyli v zakouřeném prostoru, potom můžete klidně přikázat majiteli jiné nemovitosti, aby začal provozovat restauraci, protože v tom místě žádná restaurace nebyla a vám se nechce s sebou nosit svačinu.
Má smysl zákonem zakázat kouření na veřejných místech (typicky úřad), na která se musíme dostavovat povinně (i my nekuřáci).
Zákaz kouření v soukromých prostorech (byt, restaurace, autobus, vlak..) je věcí rozhodnutí majitele.
Požadovat zákaz kouření v restauracích zákonem je buď nepochopení principů svobody, nebo vědomý útok na svobodu člověka.
Svobodu nikdy neztrácíme celou najednou. Salámová metoda. Pokud chcete zakázat kouření v restauracích, protože tam jsou kouřem ohrožováni nekuřáci, tak už můžete zakázat kouření (postupně) kdekoli. A zakazovači a regulovčíci se nezastaví jen u zákazů kouření.
k tématu:
Zvrhlá demokracie a nekuřáčtí fašisté
Kouření v restauracích, práva nekuřáků a legitimita státních zásahů
