Vysoká nezaměstnanost je důsledek špatné politiky, důsledek ignorování obecných ekonomických principů. Špatná politika je důsledek špatné politické filosofie (nebo žádné politické filosofie).
K čemu nějaká filosofie, té se člověk nenají? Člověk, který neřeší politickou filosofii a volí politiky podle jiných parametrů, se potom diví, jak je to možné, že nemá práci. Tu práci mu zničili politici, které si zvolil.
"Ekonomickým cílem každého národa, stejně jako i každého jednotlivce, je dosáhnout co nejlepších výsledků s co nejmenším úsilím. Celý ekonomický pokrok lidstva spočíval v získávání více výrobků při vynaložení stejné práce. Z tohoto důvodu začali lidé dávat náklady na záda mezků místo na svá vlastní, později vynalezli kolo a vůz, železnici a nákladní automobil..
Zobecníme-li zmíněný princip od jednotlivce na národní úroveň, znamená to, že naším skutečným cílem je maximalizovat výrobu. Při tom se plná zaměstnanost, tedy absence nedobrovolné nečinnosti, stává nezbytným vedlejším produktem. Výroba je však cílem a zaměstnanost pouze prostředkem.." — Henry Hazlitt, Ekonomie v jedné lekci, 1946
Jak politici mohou pomoci k maximalizaci výroby a tím ke snížení nezaměstnanosti? Tím, že přestanou překážet.
Je třeba snižovat daně a odvody, omezit byrokracii, rušit regulace, rušit dotace. Rušit penězovody, kdy se lidem seberou peníze na daních, protečou přes stát (a ruce politiků a úředníků) a potom se jim část peněz vrací prostřednictvím dotací — ale jak komu! Chudší většina platí daně, bohatší menšina si potom staví restaurace a hotely s pomocí příspěvků z dotačních fondů. Je třeba nechat peníze lidem. Méně státu, více občanům.
