Slovenský premiér Robert Fico chce ochránit slovenské ženy od islámského násilí a (nejen) proto je proti vytvoření ucelené muslimské komunity.
Ve čtvrtek jsem na slovenském televizním kanálu TA3 sledoval brífink Roberta Fica a poprvé v životě jsem Slovákům jejich premiéra záviděl. Ten se vyjadřoval k situaci po silvestrovských útocích muslimů na ženy v Kolíně a dalších německých městech, při kterých německá policie dle všeho totálně selhala (nebo byla nucena selhat?). Fico chce totiž zabránit vytvoření ucelené muslimské komunity.
"Nechceme, aby sa aj na Slovensku stalo niečo ako v Nemecku, aby niekto obťažoval naše ženy na verejných priestranstvách," deklaroval Fico. Podle jeho slov proto musí vláda udělat dvě zásadní změny ve své politice. "Budeme finančnú pomoc na migračnú krízu jasne orientovať najmä na ochranu vonkajšej schengenskej hranice. Dáme peniaze, ale nechceme, aby skončili napr. v potravinových fondoch, ale v bezpečnostných štruktúrach, ktoré ochránia vonkajšiu hranicu Schengenu. Len tak sa zastavia neregulované migračné toky," prohlásil premiér.
Druhá změna podle Fica spočívá v tom, že Slovensko nejenže odmítá povinné a trvalé kvóty, ale ani na dobrovolném základě neučiní vláda žádné rozhodnutí, "ktoré by viedlo k vzniku ucelenej moslimskej komunity na Slovensku … Toto je jediná cesta, ako eliminovať riziká,"zdůraznil Fico.
Zarážející bylo, jak přítomní novináři přímo na místě překrucovali Ficovy výroky v doplňujících otázkách. Tady se projevily rozdílné podmínky pro působení médií u nás a na Slovensku. U nás totiž vlezprdelkovší novináři nemají zapotřebí uvrtávat politiky na doplňujících otázkách. Naši podělaní politici totiž většinou mluví přesně tak, jak si to takzvaní představitelé svobody slova a jejich hlásné trouby představují. Pokud je pravdou, že náš premiér si nechává schvalovat projevy v Berlíně, jak vyznělo ze čtvrtečního vydání MF DNES ve věci nabourání Sobotkovy mailové schránky, stačí našim publicistům jen pozorně naslouchat. Ostatně, nic nového. Není zas tak vzdálená doba, kdy projevy našich politiků bývaly schvalovány v Moskvě.
Podobně, jako tenkrát, tak i dnes ti, co vyjádří trochu jiný názor, např. Klaus se Zemanem (Bůh ví, že nemusím ani jednoho), jsou údajně plni nenávisti a potlačují svobodu projevu. Tenkrát se za to zavíralo, dnes se těmto pomýleným bloudům vtiskne stigma nesnášenlivosti a intolerance.
Je na čase, aby média dostala přes prsty. Příkladem nám může být třeba Polsko.
A co premiér? Nemáme takového, jakého si zasloužíme? Odpověz si každý sám. Já závidím Slovákům.
