Paní učitelka se ptá dětí, čím by chtěly být, až budou velké. První se hlásí Pepíček: „Sím, sím, já budu ministrem dopravy. Jako pan Bárta.“ „To je hezké, Pepíčku“, praví překvapená paní učitelka. „A proč?“ „Víte, on to má dobrý. Ještě ani nezačal pracovat a už jel na prázdniny.“
Pepíček měl pravdu. Výzvu Hradního pána, aby se noví ministři hned dali do práce, pan Bárta pravděpodobně poslouchal stylem – jedním uchem tam, druhým pak ven. Nebo na starého pána z Hradu docela prostě kašle. Jeho tiskový mluvčí pak na kameru prohlásí, že se nic zvláštního neděje, že ministerstvo těch pár dnů bez pana ministra vydrží. Samozřejmě, ten ani nemůže říct něco jiného. Co kdyby se tak ministerstvo dopravy bez pana ministra obešlo navždy? Za zvážení to určitě stojí. Ostatně, jeho náměstkem bude další očko z páně ministrovy bývalé firmy, které mu úřad náležitě pohlídá. (Zajímavé, jak se nám ti lidičkové z ABL na jednotlivých ministerstvech zabydlují. Oni určitě zajistí, že už nebudeme zkorumpovaným a policejním státem.)
Ale teď mne napadá, že ta páně ministrova dovolená možná nebude promarněný čas. Určitě si sebou veze spoustu studijní literatury. Vždyť před týdnem předseda Věcí veřejných prohlásil na kameru, že pan Bárta dopravu už studuje. Po návratu z dovolené z něho bude erudovaný odborník v dopravě. Pozná rozdíl mezi šaltrpákou a kniplem (i když vypadají skoro stejně), nebude si plést výhybku s tunelem a také pochopí, že na silnicích je spousta zatáček, ale na štrece ani jedna – tam jsou oblouky.
Bohužel, naše soukromé očko se toho bude muset naučit trochu víc. Například, že bez espézetky – pardon, bez registrační značky – se nesmí jezdit, a navíc bez světel. Nebo tam, kde je značka „zákaz zastavení“, nesmí zastavit ani pan ministr. Nabývám tak dojmu, že pan ministr Bárta nám ihned po nástupu do funkce zpapalášovatěl a ve smyslu mírně upraveného rčení „terazky som ministrom“ si myslí, že si může dovolit vše. Potom já, daňový poplatník, tvrdím, že pokud ministři nebudou sami příkladně dodržovat zákony, potom nemůžou být věrohodnými ústavními činiteli. A to platí nejenom pro pana Víta Bártu.
