Nejsem Husa na provázku, pane Kalousku

Stejně jako jsem nebyl Charlie Hebdo. Tak jako tenkrát nešlo o svobodu slova, tak ani dnes nejde o svobodu umění. Jenže to Vy nejste s to pochopit, pane Kalousku.

Když v lednu dva tisíce patnáct muslimští teroristé zmasakrovali redakci bulvárního plátku Charlie Hebdo, byl Starý i Nový svět otřesen. Vyvraždění redakce takzvaně satirického časopisu bylo prý útokem na svobodu slova. Tato svoboda však spočívala v bezprecedentním zesměšňování Islámu a jeho stěžejních symbolů, zejména osoby proroka Mohameda. Těmto pisálkům zřejmě nedošlo, že každá svoboda končí tam, kde začíná svoboda druhého. A oni tuto hranici mnohokrát překročili, takže nakonec se jim v míře svrchované dostalo toho, o co si koledovali. Ne, neschvaluji tehdejší tragédii v redakci zmíněného časopisu. Jako katolík ctím přikázání „Nezabiješ“ a musím odsoudit podobná řešení.  Problém je však v tom, že francouzští pisálkové neútočili na křesťany, ale na muslimy, potažmo na Islám. Útočili na to, co je všem muslimům posvátné, na to, co je jim dražší nad vlastní život. Zesměšňovali jejich víru, jejich Boha. A právě jejich víra jim přikazuje nejen Islám šířit, o tom se v poslední době až nadmíru píše a hovoří v souvislosti s migrací, ale také jim přikazuje Islám bránit. A oni to učinili způsobem sobě vlastním, povražděním nevěřících psů, útočících na Islám. Tedy těch, kteří v představě pofiderní svobody projevu hrubě překročili onu pomyslnou hranici, za kterou nelze jít. Proto, ačkoliv jako katolík mám vůči muslimům a Islámu silné, ba zásadní výhrady, nepřipojil jsem se k falešnému sluníčkářskému  Je suis Charlie.
Vraťme se však k Vašemu populisticko-hysterickému výkřiku na Twitteru, pane Kalousku. K Vašemu Je suis Husa na provázku. Je to populistické a hnusné. Vy, jako někdejší předseda strany, hlásící se ke křesťanským tradicím, stavíte se na stranu perverzního počinu rádobyumělců z Husa na provázku. Píšete, „… že pro mě je to dost kontroverzní scéna. Mnohem víc ale odmítám osoby, kteří se pojmenují ‚Slušní lidé‘ a jiným násilím brání v uměleckém projevu a jeho zhlédnutí. Většinou pak následuje pálení knih. A pak pálení lidí. Je suis Husa na provázku.“
Máte jazyk hada, pane Kalousku. Odsuzujete lidi, kteří po marných pokusech zastavit produkci dotčené prasárny, urážející křesťany a de facto i muslimy, zachovali se tak, jak se zachovali. To je od Vás hnusné, nevážený pane Kalousku. Ano, nemusíte se bát, že byste dopadl jako pisálkové z Charlie Hebdo. Nemusíte se bát ani Vy, ani dotčení komedianti. Jak možná víte, křesťané totiž milují bližního svého, ba dokonce i své nepřátele (srov. Lk 6,27–38). Křesťané proto nikoho nepovraždí. Byť by jim sahal na to co je jim nade vše svaté, na ukřižovaného Ježíše Krista, který se na kříži obětoval i za Vás, pane Kalousku. Ať se Vám to líbí či nelíbí.
Jak jsou v této frašce uráženi muslimové? Jednak si tito takzvaní umělci neuvědomují, že Ježíš je i muslimský prorok. Ba, ač pro mnohé je to k nevíře, je to velký prorok, který je dle Koránu prorokem míru a který předpovídá příchod Mohameda. Proto je osoba Ježíše muslimy považována jako předzvěst samotného Islámu. Ježíš v Koránu je něco jako muslimské evangelium. Takže brněnští komedianti nezesměšňují „pouze“ Ježíše, neurážejí pouze křesťany, ale urážejí také muslimy. Navíc na divadelní scéně předvádějí znásilnění muslimky! To je pro muslimy i pro křesťany velmi silné kafe!

Možná to nepochopíte, pane Kalousku, ale Vás si už nemohu vážit. Ani jako člověka ani jako politika. Naopak si vážím hnědého kardinála, jak jej nazývají kavárníci brněnští i pražští, který od počátku bez servítků brojí proti realizaci dotčeného uměleckého škváru. Otec kardinál zdůrazňuje, že máme dodržovat ústavu, že máme zákony na obranu vyznání. A této obrany si zaslouží i obrana křesťanství. Jenže na toto Vy, pane Kalousku, zřejmě nerad slyšíte. Velmi dobře si vzpomínám na ustavující krajskou konferenci TOP09 v Uherském Hradišti. Když jeden z delegátů, seděl vedle mne, s povděkem kvitoval vznik nové křesťansky orientované strany, zareagoval jste, jako by Vás bodlo hned několik sršňů. Že nová strana není stranou katolickou. Že právě proto jste odešel od lidovců. Zajímavé, v preambuli Stanov se tehdejší TOP09 hlásila ke kořenům židovským a křesťanským. Měl jsem z toho tenkrát moc divný pocit. Pocit, že se Vám nedá věřit. Vaše farizejské vystoupení na Twitteru způsobilo, že jsem si na to vzpomněl. Mám pocit, že se chováte tak, jak nás kdysi učili na hodinách marxáku, tehdy povinného. Vůči křesťanům, obzvláště katolíkům, je vše dovoleno. A čím hůř, tím líp. Nemohu neocitovat slova otce kardinála Duky. „To, co udělalo Brno, jeho divadlo... Toto si netroufl ani nacistický režim, ani komunistický režim. A to byly totalitní režimy. Čili my se tady dostáváme do totality, kterou vytvářejí určité menšiny, které prosazují, abych tak řekl, zcela nemorální, nehumánní a nedemokratický přístup ke druhým.“
Ano, pane Kalousku, i Vy sám patříte, alespoň se mi to tak jeví, ke řvoucí intelektuální menšině, která utlačuje mlčící většinu. K menšině, která, jak se mi to jeví, zavádí novou totalitu.
Je mi Vás líto, pane Kalousku. A nezapomeňte, že nejsem Husa na provázku. Ani  většina slušných lidí.