Měl by bývalý lidovec odstoupit z veřejné funkce?

Masivní odchod členské základy KDU-ČSL do Kalouskovy TOP 09 se nekoná. Bývalý členové, kteří dali mateřské straně vale, skutečně tvoří poměrně malé procento. Nicméně jsou mezi nimi lidé, jejichž odchod více či méně stranu oslabí. Kromě starých tváří, známých z vrcholové politiky, se jedná též o významné regionální politiky.

Vždy, když se mezi lidovci objeví černá ovce, která, poslouchaje vlastního rozumu, ze strany odejde či jinak vybočí z řady, jsou reakce vskutku emotivní, někdy až hysterické. Bez ohledu na to, zda se jedná o řadového člena či pouhého sympatizanta, nebo o funkcionáře nejrůznější úrovně. Přitom padají otázky, co tím ten který dotyčný sleduje. A pokud náhodou zastává nějakou veřejnou či politickou funkci, na kterou se dostal pomocí lidovecké kandidátky, pak je údajně povinností takového „póvl“ politika okamžitě se příslušné funkce vzdát. Nikoho už nezajímá – nebo nesmí zajímat? –, proč to ten či onen člověk udělal, zda problém není daleko hlubší. Aby náhodou taková otázka nepadla, bývá součástí těchto lidoveckých reakcí rovněž prohlášení, že se jedná pouze o nepatrný počet nezodpovědných jedinců, kteří stranu nemohou ohrozit. Když nemohou, tak proč tolik povyku pro nic? Na obranu lidovců musím přiznat, že v podobných případech, v rámci teorie o přeběhlících, obdobně reagují i představitelé některých jiných stran. Takže lidovci v tomto nejsou nikterak vyjímeční.

Jak je to tedy s vazbou regionálního politika na stranu, z jejíž kandidátky vzešel? V tomto okamžiku je nutno ctít zákon, tedy Zákon o volbách do zastupitelstev obcí. V něm se totiž nehovoří o tom, že mandát zvoleného zastupitele je vázaný na členství v nějaké straně. V případě ukončení mandátu zastupitele hovoří pouze o rezignaci zastupitele na svůj mandát, tedy i na výkon z něho plynoucí funkce, nebo o zániku mandátu z rozhodnutí zastupitelstva.

Kromě toho je zde ještě jeden problém. Na rozdíl od parlamentních nebo senátních voleb, kde volič volí konkrétní politický subjekt, v jehož rámci může jednotlivcům na kandidátce dávat tzv. preferenční hlasy, zde je situace docela jiná. Při volbách do obecního zastupitelstva volič sice volí konkrétní politický či občanský subjekt, avšak preferenční hlasy může dát jednotlivým kandidátům napříč celého politického spektra. Kdo z tohoto pohledu může tvrdit, že se lidovecký kandidát do zastupitelstva a potažmo do funkce např. místostarosty bývalého okresního města, dostal pouze díky lidoveckým hlasům? Kolik hlasů dostal odjinud? Ano, dalo by se to zjistit novou kontrolou volebních lístků. Je ale otázkou, co by to přineslo občanům, pomineme-li, že tamnější lidovci by měli recht.

Tento místostarosta ukončil své členství ve straně, díky níž se stal místostarostou, a vstoupil do Kalouskovy TOP 09. Zároveň abdikoval na funkci předsedy městské organizace strany. Tím by to také mělo skončit, přestože drtivá část členů městské organizace KDU-ČSL  volá po jeho odstoupení. Otázka jeho místostarostování však dle zákona již nepřísluší žádné politické straně, ale městským zastupitelům. Pouze oni mohou zhodnotit, zda tento člověk funkci místostarosty vykonává dobře či špatně. Pokud špatně, tak už dávno měl přijít návrh na jeho odvolání. Pokud dobře, proč odvolávat schopného člověka, který vykonává svou práci ke spokojenosti všech? Zhruba před deseti lety mi jeden lidovecký senátor řekl, že z pohledu občana v komunálních volbách není nejdůležitější, která partaj volby vyhraje. Zařídit opravu nefunkční kanalizace či špatného chodníku musí zajistit stejně dobře lidovec jako třeba komunista. Moc se mi jeho názor nezamlouval, ale v podstatě měl pravdu. Proto možná u komunálních politiků nezaznamenáváme takovou míru „papalášství“, jako u politiků vrcholových. Proto je u nich znát ještě dost velká dávka slušnosti a vstřícnosti. Pozor! Ať nikdo neráčí tuto mou poznámku vztahovat na některé úředníky! Tam jsou mnohde ještě velké dluhy ve způsobech jednání s občany. I když spousta úředníků je velmi slušných.

Další otázkou je, kým by výše zmínění městští lidovci chtěli, dle jejich mínění neposlušného, místostarostu nahradit. V zastupitelstvu jim, dejme tomu, zbývají ještě tři zastupitelé. Kdo z nich opustí stávající zaměstnání, aby za poměrně krátkou dobu se možná stal nezaměstnaným? Ten, kdo by na to přistoupil, je profesní sebevrah. Do příštích voleb zbývá prakticky rok. Co taková změna ve vrcholovém vedení města přinese městu, tedy jeho občanům? Kdo z těch tří zastupitelů, kteří by se o pozici místostarosty mohli ucházet, je schopný okamžitě opustit stávající zaměstnání a naplno začít pracovat na radnici? Pozice místostarosty okresního města je srovnatelná s vrcholovou manažerskou pozicí velkého podniku. Tedy jedná se o práci nadmíru náročnou a zodpovědnou. Jako v každém novém zaměstnání, i zde je třeba dobře se zapracovat, což může trvat i několik měsíců. A sotva by se tak stalo, budou zde nové volby. Na základě jejich výsledků může s velkou pravděpodobností dojít ke změnám ve vedení radnice a „zabíhací“ období nastane znovu. Kdo na to doplatí? Daňoví poplatníci, tedy občané.

              Proto se vracím k otázce uvedené na začátku. Měl by bývalý lidovec a současný „topák“ odstoupit z funkce místostarosty? Odpověď zní: V žádném případě! A komunální volby na podzim příštího roku ukážou, zda je člověkem na svém místě, zda ho občané na radnici chtějí mít či nikoliv.