Je mi z Vás smutno, pane prezidente

Jako volič, který Vám ve druhém kole dal  hlas, byť s obrovským sebezapřením, nevycházím z údivu nad skutečností, že místo státnické účasti při repatriaci pozůstatků J. E. kardinála Berana, pochleboval jste komunistické sebrance.

Než jsem Vám ve druhém kole prezidentských voleb dal svůj hlas, dlouho jsem váhal. Opravdu nebylo z čeho vybírat. Mohl jsem se rozhodnout mezi Vámi a člověkem jehož jméno jsem už zapomněl, člověkem, kterého silně prosazovaly obě kavárny, pražská i brněnská. Rozhodoval jsem mezi možností špatnou a ještě horší. Na rozdíl od Vašeho protikandidáta jsem si myslel, že vím, co od Vás můžu čekat. Nikdy by mne však nenapadlo, že pouhé tři měsíce po svém zvolení podpoříte partaj se zločinnou minulostí, partaj hlásící se ke zrůdné ideologii marxismu-leninismu, k ideologii komunismu.

A to právě v den, který se stal symbolem protikomunistického postoje. V den, kdy se vrátily do vlasti ostatky J. E. Josefa kardinála Berana. Člověka, kterého nenáviděli a pronásledovali představitelé dvou nejzločinnějších ideologií v historii lidstva, nacismu a komunismu. V den repatriace člověka, kterému se dostalo pocty jako nikomu jinému. Člověka, který byl pochován po boku papežů. Takové pocty se Vám, pane prezidente, nikdy nedostane. Možná i to byla příčina, že jste se nezúčastnil obřadů souvisejících s návratem ostatků tak vynikající osobnosti. Troufám si tvrdit, jedné z největších osobností českého i moravského národa. Okolnost, že nejste věřící, není podstatná. Jste prezidentem občanů tohoto státu a jako takový jste měl přímo povinnost zúčastnit se tak významné události. Místo toho jste dal přednost komunistickému guláši. Plivnul jste tak do očí tisícům lidí, kteří Vám dali hlas jako alternativu před pro ně nevolitelným Vaším protikandidátem. Chce se mi blejt, pane prezidente!
Při svém kázání se J. E. Dominik kardinál Duka pozastavil nad skutečností, že nejste tam, kde byste měl být. „Je jistě náhodnou souhrou okolností, že ve chvíli, kdy my zde vítáme kardinála Berana, je prezident republiky hostem na sjezdu komunistické strany, která se přes volební porážku dožaduje stále většího podílu na moci? To je velmi zřetelné znamení hodiny, v níž se náš národ nachází a o to větší zodpovědnost připadá hlavě státu, aby zaznělo rozhodné slovo.“ Snad tato slova alespoň trochu omilostní otce kardinála v očích pražských a brněnských kavárníků. I když ...
Dnes je neděle Dobrého pastýře. Co to má společného s Vámi, pane prezidente? Víc, než si myslíte. Jako hlava státu, jste pastýřem našich národů. Jako takový máte dbát, aby stádo Vám svěřené co nejlépe prosperovalo a žilo v klidu, aby v něm nedocházelo ke zbytečným třenicím. Měl byste co nejlépe pečovat o poctivé ovce, kterých je v naší zemi většina. Místo toho jste dal přednost neposlušným kozlům a beranům.
Zamyslete se nad sebou, pane prezidente, ještě máte čas. Není ho však mnoho.
Opravdu je mi z Vás smutno, pane prezidente Zemane.