ČT2 opět o zločinech komunismu
Teprve druhá žena, která byla u nás jmenována univerzitní profesorkou, byla zatčena, uvězněna a na dvaadvacet let odsouzena. Za co? Především za její nesmírnou lásku k lidem, ke svobodě a k pravdě. A také za lásku k Bohu. Tato teoretička a historička umění, archeologie a estetiky byla svým otcem, lékařem, vychována k vlastenectví, k úctě k našim velikánům a především k hrdosti na svůj národ. Za tyto postoje byla uvězněna už nacisty. Na rozdíl od jejího bratra a švagra smrti unikla.
Neochvějný postoj, který zaujímala za okupace, ji neopustil ani po válce. Jako jediná vysokoškolská pedagožka se zúčastnila v únoru 1948 pochodu studentů na Hrad k prezidentu Benešovi se žádostí, aby neustoupil nátlaku Gottwalda. To se jí stalo osudným. Ve vykonstruovaném monstrprocesu s knězem a teologem Otou Mádrem byla v roce 1952 zatčena a obviněna ze špionáže pro Vatikán a organizování kroužků katolické mládeže. Zmíněný proces „Mádr a spol.“ byl velmi důležitým pro komunistickou propagandu, neboť dával komunistům možnost bezostyšně pronásledovat katolickou církev. Tato statečná žena byla odsouzena ke dvaadvaceti letům stalinského žaláře. Vzhledem k jejímu věku, v době odsouzení jí bylo dvaapadesát, takový rozsudek se rovnal doživotí.
Jak se vtírá srovnání s jinou ženou, odsouzenou za skutečné zločiny proti lidskosti, exprokurátorkou Polednovou-Brožovou, které před vánoci byla prezidentem Klausem udělena milost. Dvě ženy a jak rozdílné! Poctivá katolička, milující svou vlast si v nelidských podmínkách odseděla téměř šestnáct let, než byla nakonec propuštěna. Komunistická fanatička, která si odseděla pár měsíců ve fešáckém demokratickém vězení ze své propuštění ani nepoděkovala.
Růžena Vacková se v roce šedesátém devátém, krátce po svém propuštění, dočkala rehabilitace, aby jí tato po dalších třech letech byla zrušena. Soudruzi nezapomínají. Soudruzi mají sloní paměť. Proto také v pětasedmdesátém byl její proces znovu obnoven. V obskurním justičním představení byla znovu odsouzena za stejné zločiny jako v letech padesátých, tentokráte pouze na jedenáct let. Naštěstí to, co si již odseděla, bylo jí uznáno.
Ó Bože, čím jsme to tenkrát žili! Jak to, že jsme to tenkrát neviděli a neslyšeli? Nebo nechtěli vidět a nechtěli slyšet?
České televizi za odvysílání tohoto filmu, který režíroval podle vlastního scénáře Pavel Křemen a ve kterém si v rekonstruovaném procesu zahráli současní studenti práv, patří hluboké uznání. Dá se považovat za malý zázrak, že se podobné pořady mohou ještě vysílat v televizi, která je sice veřejnoprávní, ale jíž šéfuje člověk, který údajně v osmdesátých letech byl šéfredaktorem okresního komunistického plátku Palcát. Na takových postech bývali obvykle dobře prověření soudruzi. Nebo když v předsednictvu Rady ČT sedí atletka, která jako členka KSČ šířila slávu své socialistické vlasti a která by i dnes ráda někomu „zatínala tipec“. Doufejme a věřme, že tyto malé zázraky v České televizi ještě nějakou dobu vydrží a podobné pořady z televizní nabídky nezmizí.
M. K. Pijáček
Dnešní stávka nebyl debakl, pane Plago
Dle soudu mnoha kantorů je pan Plaga nejhorším ministrem školství všech dob. Snad dokonce horším, než byla Kateřina Valachová. Přitom tento člověk se odvažuje tvrdit, že dnešní stávka učitelů je debakl!
M. K. Pijáček
Kdo za to může aneb Když pojem vlast se nenosí
Jsme v Česku, kde pojem vlast se nenosí. Jsme v Česku, kde národní hrdost, kterou mají jak Rusové, tak Američané, se zaměňuje za pálení trenek na Hradě a za strkání vlajky do vagíny. Kdo za to může? Prý učitelé a rodiče. Jen oni?
M. K. Pijáček
To by mohlo stačit, pane Miloši Zemane! Běžte se léčit!
Když jsem Vám ve druhém kole prezidentských voleb se zaťatými zuby dal hlas, nebyla totiž lepší volba, myslel jsem si, že už mne nemůžete ničím překvapit. Ani ve snu mne nenapadlo, že volím člověka zřejmě duševně chorého.
M. K. Pijáček
Hovězí rozhodnutí bruselské
Na základě pravidel přicházejících z Bruselu jeví se dost pravděpodobným, že nelegální migranti, kteří překročí hranice EU bez náležitého veterinárního osvědčení, můžou být utraceni.
M. K. Pijáček
Trenýrky, hymna, vagina a espézetka
Zatímco zneuctění symbolů naší vlasti, za kterou tisíce našich spoluobčanů položily život, je považováno za uměleckou invenci, nepochopenou chátrou z umlčované většiny, přelepení symbolu EU na espézetce je málem kriminalizováno.
| Další články autora |
Patří k nejjedovatějším na světě. Teď tyto houby začínají růst i v Česku
Smrtelná dávka je přibližně 30 gramů. Řeč je o muchomůrce zelené, která je nejjedovatější houbou na...
Znáte rybí hybridy? Kříženci cejna, kapra a karase v českých vodách stále překvapují
Každý rybář zná ten pocit. Splávek se potopí, prut se ohne, ryba bojuje jako kapr, ale když se...
Ze selského stavení v Sudetech udělali unikátní ubytování. Statek vstoupil do 21. století
Na Broumovsku, v krajině s hlubokou pamětí a jedinečnou atmosférou bývalých Sudet, vznikl projekt,...
Do Prahy míří originál, který patří k nejcennějším předmětům světa. Znáte Britskou Guyanu?
Začátkem září se pražský Obecní dům promění v nejstřeženější trezor v Evropě. Třetí pokračování...
Máte řidičák na traktor? V Čáslavi si můžete vyzkoušet své umění za volantem veteránů
Zkuste najít kluka, který by se alespoň jednou v životě nechtěl posadit za volant traktoru. V...
Filmy, koncerty, jóga i přespávačka. Začíná poslední sezona Háječku před proměnou
Zmrzlina s filmovou příchutí, burgery, drinky, hudba a potom Pulp Fiction: Historky z podsvětí. V...
Nová sezona bude ve znamení Beethovena, zaznějí premiéry mimořádných zážitků
Ve velkém stylu vstoupí do své 58. sezony Komorní filharmonie Pardubice. Nejenže ji ovládne...
Po nárazu do stromu zemřela na Kutnohorsku mladá žena, tři lidé se zranili
U Křesetic na Kutnohorsku narazilo v noci na sobotu osobní auto do stromu. Nehodu nepřežila...
Bohumín na přání obyvatel rozšiřuje oplocení kontejnerových stání
Bohumín na Karvinsku pokračuje v úpravách kontejnerových stání na směsný a tříděný odpad, kolem...
- Počet článků 284
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2239x




















