Islámský živel na vzor potopy, rozšíří svých všudy meze kroků. ... ... ... Ne za sto, ale za čtyřicet či padesát let, budou se nad námi tyčit minarety a místo kostelních zvonů krajinou se ponese jekot muezinů. A budou zde vlát turecko-tatarské bunčuky z koňských ohonů zhotovené. Němce převálcují Turci, Francouze Arabi a nás nějací "indiáni z Afriky".
Nechci šířit poplašné zprávy, nicméně výše zmínění Francouzi jsou již v problémech až po uši. Je to též proto, že Francie uděluje občanství příliš snadno, až benevolentně, přičemž neuznává národnosti. Proto jsou všichni občané Francie Francouzi. Protože existují země, zakazující dvojité občanství, neprojevují se dosud devastující účinky této snadnosti. Kdyby tomu tak nebylo a bylo tak by zřejmé, kdo vlastně je příčinou již několik let trvajících vln nepokojů ve Francii, byla by xenofobní podpora Jean-Marie Le Penovi daleko masivnější, a ten by příštích volbách měl cestu volnou, možní až do Palais de l'Élysée. Přitom ve Francii podíl cizinců byl v roce 2008 dle bulletinu EUROSTAT (vydává tiskové středisko EU) ze 16. prosince 2009 pouhých 5,8%. To ovšem je 3,6 milionu cizinců. Samozřejmě, je tam spousta lidí z ostatních zemí EU, USA atp. Největší skupinou jsou Alžířané a Marokánci v počtu 940 000, což dělá 25,9 % všech cizinců ve Francii. V těchto počtech samozřejmě nejsou započítáni skrytí cizinci, tedy ti s francouzským občanstvím
Co se týká Němců, tam je relativní klid. Turci jsou něco jiného, než Arabi. Nesmíme zapomínat, že Turků je ve dvaaosmdesáti milionovém Německu již přes 1,8 milionu, což je 25,2 % všech cizinců, kterých je v Německu celkem 7,25 milionu, což činí 8,8 % obyvatel Německa. Pozor! Mnozí politologové uvádějí desetiprocentní hranici cizinců v populaci již za vážnou. A rovněž, ani zde nejsou započítáni cizinci tzv. integrovaní, tedy s německým občanstvím. Navíc, vzhledem k jejich jinému pojetí rodiny, za několik desítek let početně dosáhnou počtu Němců. Mnohočetné rodiny, především tureckých přistěhovalců, budou citelně zvyšovat svůj podíl na německém obyvatelstvu i bez dalšího přílivu imigrantů. Německo, které má jednu z nejnižších porodnosti v Evropě, nestačí přirozenou cestou pokrýt ani běžný úbytek etnických Němců v důsledku úmrtí. To už je hrozivá situace.Stačí, když se tito cizinci vetřou do místních samospráv, do zemských parlamentů a vlád atd. A Turci ovládnou Německo i bez nepokojů. Pouze ústavní cestou. Již dnes není náhodou, že němečtí představitelé v Europarlamentu nejsou zcela proti přijetí Turecka do EU. Turci = Evropani? Cha chá!
A my? I když těsně před vánoci se objevily zprávy, že cizinců v ČR ubývá, na stránkách Českého statistického úřadu je údaj k 31.10.2009, že v ČR bylo 436 tisíc cizinců, což je cca čtyřikrát více než v roce 1994 (104 433).
Vzhledem k probíhající krizi, byl rozjet ministerstvem vnitra program „Dobrovolný návrat", který by měl z republiky dostat co nejvíce cizinců. Šanci využilo do 15. prosince 2009 celkem 2258 cizinců. Celá tato legrace stála naše daňové poplatníky 112 milionů korun. Projekt byl dle vyjádření ministra Peciny velmi úspěšný, protože to do státní kasy vrátí nejméně 18 mil. Kč (!!!). Přesto, je snahou nezodpovědných politiků, a je zcela jedno, zda pravicových či levicových, zvát sem další a další gastarbeitery. Cizinci však naše důchody nespasí! A navíc sem přivedou cizí, nečeskou a neevropskou kulturu. Proto mám obavu, abychom pak byli vůbec něčeho schopni. Tedy - cizince těžce smést a obnovit českomoravský, nebo alespoň evropský živel.
Ratifikací Lisabonské smlouvy jsme se však dostali do reálného nebezpečí, že imigranti do zemí jako např. Francie, Španělsko, Itálie, ale také Německo, budou moci být rozesláni do jiných zemí Unie. Tedy i k nám. A právě do těchto zemí především směřují přistěhovalecké vlny muslimů. Není podstatné, zda se tam dostanou legálně či ilegálně. Budou tam a posléze mohou být u nás. A utěšovat se tím, že u nás jsou nízké sociální dávky, je bláhové. To, co je pro nás velmi málo, je pro mnohé z těchto lidí nepředstavitelně mnoho. Toto je další problém, o kterém se v ratifikačním klání většiny politiků s Václavem Klausem cudně mlčelo. Mlčel o něm i samotný prezident Klaus. Nebo tento problém silně podcenil. Byla to náhoda?
A proto na závěr, podobně jako na začátku, lehce parafrázuji slova Jána Kollára:
Co z nás Slávů za sto roků? Co že bude z celé Evropy? Ne islámský, ale křesťanský živel, na vzor potopy, rozšíří svých meze kroků.
