Blood, Toil, Tears and Sweat

Těmito slovy - krev, dřina, slzy a pot - oznámil 13.5.1940 Winston Churchill Britům, co je čeká pod jeho vládou, chtějí-li, aby je dovedl k vítězství. Podobný slib dávají Čechům pánové Schwarzenberg a Kalousek. Nic nebude zadarmo, za všechno budou platit, chtějí-li se dostat z krize.

Je to neomluvitelná drzost, srovnávat nějaké topáky se sirem Winstonem Churchilem. Žádný Kalousek či Schwarzenberg není Churchil. Ale Česko také není Velkou Británií, rovněž není válka, ale hospodářská krize.

Ostatně, troufám si tvrdit, že v Česku, zejména soudobém, by toho ani Winston Churchil mnoho nedokázal. Narazil by především na pověstnou čecháčkovskou vyčuranost, společnou jak Čechům, tak i Moravanům. V této souvislosti si vzpomínám na událost, která se  údajně stala právě ve válku v Anglii. V důsledku nedostatku vody, bylo prý povoleno koupat se pouze jednou týdně s tím, že ve vaně může být pouze určité množství vody, dejme tomu 5 palců. Kdyby se to stalo u nás, do druhého by se nerůznější kýble, džbery či kanystry a barely nedaly koupit. Proč, je asi každému jasné. V Anglii to dopadlo podobně. Nedostatkovým zbožím se staly metry, pravítka a podobná měřidla.

Nicméně, vraťme se ke knížetipánu Schwarzenbegovi a Miroslavu Kalouskovi. Jako červená nit se ekonomickou částí volebního programu TOP 09 táhnou slova šetřit, šetřit a ještě jednou šetřit. Globální ekonomická krize a s ní spojený propad hrubého domácího produktu naplno odhalily dlouho neřešené problémy hospodaření českého státu: neúnosně vysoký rozměr mandatorních (zákonem určených) výdajů a nedokončené reformy penzijního, sociálního a zdravotního systému. Důsledkem je obrovský nárůst státního dluhu, který začíná ohrožovat ekonomickou podstatu fungování státu.[1]  Proto, pokud se chceme  z této situace dostat, musíme šetřit na všech frontách. Přesně v duchu, údajně páně Klausova  výroku z počátku devadesátých let a ke kterému se dnes nehlásí, o utahování opasků. Celá předcházející léta místo utahování opasků a následného bohatnutí celé společnosti, jsme je pouze, s prominutím, prožírali. Utěšit nás nemůže ani to, že se tak chovala i celá EU včetně USA.

TOP 09 neslibuje všechno všem, jako většina jiných stran a straniček, že nám budou do hub lítat pověstní pečení holubi.

Neslibuje to, co se dobře poslouchá. Neslibuje to, na co by mohla přilákat masu nepřemýšlivých voličů, kteří by ji za to dali hlas.  Neslibuje to, co nejde splnit, protože na to nebude. Neslibuje nic, co by nakonec mohlo vyústit v „prodej" našich děti. Neslibuje nic, za co by nás naše děti, v případě uskutečnění nereálných slibů, proklely. Že jsme jim pro vlastní nezažranost nechali jen a jen dluhy, o kterých nebudou vědět, jak je splatit.

Slibuje, že za všechno budeme platit, protože nic není zadarmo. To platí jak ve státě - alespoň normálním, stejně jako v normálně fungující a hlavně počítající rodině.

Bude se připlácet na zdravotnictví, protože zdraví není zadarmo. A kdo tvrdí opak, lže. Navíc kvalitní lékaři a sestry nebudou utíkat do ciziny.

Bude se připlácet na vzdělávání. Jen tak se může zajistit, že školy dají studentům a žákům to, co očekávají. Jen tak nebudou kvalitní učitelé ze školství utíkat a školy mohou vytvořit kvalitní a moderní zázemí.

Bude se připlácet na důchody. Stát zajistí pouze základní zjištění ve stáří a zbytek je v rukou budoucích důchodců. Kde brát na důchody, když na ně nebude mít kdo dělat? Cizinci nás nespasí, jak se bláhově domnívají někteří politici jiných stran.

Stát bude méně štědrý, slibuje TOP 09 svým voličům.

Slibuje ztíženou dosažitelnost a tím obtížnější zneužitelnost sociálních dávek. Každý se bude muset starat o práci. V případě nezaměstnanosti nebude možné práci odmítnout a přitom v pohodě dál pobírat sociální dávky. Nejedná se vlastně o krádež? Rodinné přídavky se budou kompenzovat systémem odpočtů z daní. Více dětí se nebude rodit na základě vyšších přídavků, ale změnou myšlení v celé společnosti, tedy návratem k tradičním hodnotám. Příklonem k odpovědnosti a tradici. Rovněž ostatní sociální dávky se budou muset zredukovat a v případě zneužití se bude muset počítat s trestem.

Dala by se vypočítat celá řada dalších oblastí, kde budeme muset přibrzdit a přestat státně rozhazovat peníze nás všech. Na ukázku to, doufám, stačí.

Je takový volební program strašný? Ano, je. Ale jediný rozumný a reálný. Proto každý, kdo má hlavu na svém místě a v ní alespoň trochu uvažující mozek, musí na něj kývnout. Třeba s těžkým srdcem a se zaťatými zuby. Sám to tak cítím. Rozum mi však říká, že jinudy cesta nevede.

Jakýkoliv populismus a prosazování sociálních, či spíše asociálních (ne)jistot, je cesta do pekel. Protože  za svou rozpapanost a nechuť se uskromnit budeme určitě platit. Možná ne hned, ale třeba za dva či za  tři roky, nebo až za deset let. Jenže potom to bude daleko tvrdší a krutější. Pouze cestou restrikcí a krutého odříkání lze dosáhnout vítězství. 

[1] Modré písmo je citace z Volebního programu TOP 09.