Skřeti VIII - od závislosti k nesvobodě

Skřetí i lidské sny plněné v komunistické a socialistické lži s možností „vlády lidu“ za účasti velkého kapitálu se stále propagují a bohužel jim mnozí z nás věří. Historická zkušenost ukazuje, že se to nikdy nestalo a nestane. Nikdy nebude politika taková, aby hájila zájmy chudého proletářského lidu navzdory velkému kapitálu. Dnes jdou do politiky především lidé, kteří prosazují nějaké zájmy, svoje nebo své skupiny zaštítěni stranou levou nebo pravou. Nejedná se o zájmy státu, nebo skřetího klanu, protože prostě většina lidí není nijak se státem opravdu vnitřně spojena. Ukázka japonské zodpovědnosti "lidu" pramenící z historie, ukazuje na stav českého "lidu", který není morální, morálního vůdce nepochopí a brzy opustí, obvykle když začne od nich požadovat práci a plnění povinností. S vyjímkou těch, kteří rozumí, chápou, chtějí, ale nemají sílu na prosazení nového údělu. Obzvlášť v gulášovém kotlíku EU.

Po slezení oknem do sklepa každé chalupy na Soustrasti skřeti toho moc nenašli, museli se odtud dostávat do spižíren a lednic. Tam byly jejich lahůdky. Tentokrát se od svého pařezu a chladivého potoka vypravili dost daleko a dostali se k největšímu dvojdomu, kde nebyl pes a na průčelí cedule "Lesní hospoda". K jejich vyvaleným očím a údivu po slezení do sklepa je přivedlo nebývalé množství masa z pašíka, jitrnice, jelítka, prejt a tláča. Vše se chladilo na papírech na kamenné podlaze vedle sudů s pivem a kdyby chtěli, mohli by z toho přivandrovalýho hospodskýho z Prahy udělat ještě většího blázna pro zdejší místní. I ti skřeti věděli, i když v tom nejeli, že aby se obchody hýbaly a jakákoliv výroba běžela, musí lidi utrácet. Čím víc, tím líp, naši reformovaní socialisti se "ženou" v čele se domnívají, že obecně nejlépe podle keynesiánského způsobu hospodaření. Zdroje jsou všude.

Trdlodlák s Tajtrdlákem cpali maso do nůší a Bambulák připravoval konspiraci pro mamlase, co spí nahoře. Ohryzal pár kousků svými krysími zobky a rozhazoval donesené potkaní bobky. Chataři, chalupáři a turisti doplní těch pár místních štamgastů, kteří šťouchají karambol a neodolají voňavému čuníkovi. Možná i v této době se tu objeví přímý účastník nebo potomek těch, co sem přišli po druhé válce, aby se nastěhovali do domů po nějakých Schröfelech. Jeden z nich se jmenoval Ernst a dostal trojku ze psaní po první válce, když mu bylo osm. Ta důležitá střední třída, která něco vlastní a nemusí být bohatá si už uvědomuje princip svobody, ale socialisti včetně komoušů ji u nás po druhé válce zlikvidovali a prosazují jiný princip hospodaření. To hospodaření společnost zadlužuje, ale produkuje jejich voliče.

Skřeti s námahou vylezli se svým bohatstvím před barák a jen neschůdnost terénu k pařezu jim nedovolila hledat vhodný povoz na ulehčení kumulace svého kapitálu. Lidi socialisté po svém vítězství v demokratické volbě postupně zajistí přiměřeně tak, aby byli materiálně spokojení, ale oni zůstanou těmi proletáři a už po nich hrabou rovnostářští spravedliví koumouši. Smradlák byl jak u vytržení, když mu kamarádi složili donášku do chladné spíže. Uvědomil si, že postavení a existence skřetů bez lidí by byla těžká, chudá, ale možná svobodná. Ty záblesky z hlavy vytlačil, protože tahle vybraná cesta je jednoduchá a pohodlná.

osmý z osmi