Mají euro technokraté v klobouku dost králíků?

Předpověď Miltona Friedmana z roku 1999 byla nekompromisní: "Pokud se Evropa rozhodne pro vytvoření federativního státu, bude společná měna přirozeným vyústěním. Když se však 17 států nejdříve rozhodne přijmout společnou měnu bez politické unie, bude přirozeným vyústěním katastrofa." Na to absolutně kašlal Helmut Kohl, který euro protlačil za každou cenu, protože tím držel ve svých rukách zásluhu o evropský mír.

Co s tou EU uděláme, Voloďo?

Teď však moderní globální evropská kára každým okamžikem nabírá rychlost a ten superpohon je nejmodernější konstrukce: náboženství DEBT. Nejzákladnějším pramenem hospodářského růstu a úspěchu kapitalismu je péče věnovaná rozhojňování a uchovávání bohatství, které současné generace zdědily po svých předcích. Pokud to vztáhneme na ČR, není co řešit. Vyrůstá tady již třetí generace, která o kapitalismu takto zakořeněném nemá ani páru. Přestože bylo i po roce 1989 u nás velké množství statečných lidí s morálním kreditem, kteří by se touto cestou kapitalismu vydali, neměli tehdy bohužel převahu. Hlavně neměli stejné podmínky při změně socialistického vlastnicví výroby a majetku oproti těm, kteří i obrazně zahodili rudé knížky a oblékli fialové kalhoty a bílé ponožky. Pro intelektuální levicovou elitu začíná současné mafiánské kmotrovství prorůstající s politickými stranami teprve vznikem ODS. Směšné.

Na základě referenda v roce 2003, ve kterém bylo pro ANO 77% účastníků při volební účasti 55% oprávněných účastníků referenda, jsme na základě rozhodnutí Evropské rady byli přijati do EU 1.5.2004. Bohužel v současné době je EU úplně jiná. Vzhledem k dobré inteligenci občanů ČR a prožité nebo převzaté zkušenosti z odporné kolektivní socialistické byrokracie, najednou máme pocit déjà vu. Každý trochu jinak,  záleží zda se soustředíte na dobře myšlené geniality 35-ti tisíců evropských byrokratů, nebo jen na soudruha Zavadila, který hledá způsob, jak vyzbrojit LM.

Evropská komise od počátku fixluje, není dodržována Maastrichtská smlouva a každým okamžikem komise předkládá plány finanční výpomoci otřeseným ekonomikám Evropy jeden za druhým (jako králíky z klobouku). Evropské geniální elity chtějí socializovat nejen vládní dluhy zavedením eurobondů, ale také bankovní dluhy vyhlášením „bankovní unie“. Na summitu G20 v mexickém Los Cabos se všichni vládci poplácali po ramenou a jen David Cameron trochu zlobil Francouze, když ty bohaté lákal danit do Velké Británie a José Manuel Barroso prskal, když mu Asiaté chtěli radit. Nakonec se dohodli na zvýšení úvěrových zdrojů MMF, které tak dosáhnou 456 miliard dolarů (9,2 bilionu korun), tedy zhruba dvojnásobku dosavadního stavu pro chudáky Evropany. Vypasení evropští elitáři mají nevratné náboženství DEBT.

Socializace bankovních dluhů je sakra nespravedlivá a vyústí v budoucí nesprávnou alokaci zdrojů. Taková socializace bez respektování evropských hranic znamená, že soukromé výpůjční náklady v určité zemi se uměle sníží pod tržní míry, jelikož pojištění (ve formě swapů úvěrového selhání) poskytnou zdarma jiné země. Kapitálové toky ze severního jádra na periferii by tak nadále překračovaly optimální rozsah, což by stále podrývalo růst v Evropě jako celku. Prostě by už k žádnému růstu nedošlo. Ani v Německu. A Angela Merkelová se toho bojí.

Mnohem lepším způsobem jak banky rekapitalizovat jsou výměny dluhu za akcie. Namísto uvalení břemene ztrát ECB a EFSF na evropské daňové poplatníky by se věřitelé bank mohli části pohledávek vzdát výměnou za akcie od vlastníků bank. Swapy dluhu za akcie banky zachrání, aniž by zachraňovaly jejich akcionáře. Bylo by spravedlivější, aby ztráty nesli věřitelé než daňoví poplatníci, protože do budoucna by to motivovalo k obezřetnějšímu půjčování. To by ovšem byl pro současné elitní evropské politiky problém, porušilo by to náboženství DEBT. Všichni tito technokratiční plánovači mají krásný společný cíl:

"Jsme jednotní v odhodlání podpořit růst a vznik pracovních míst. Silný, udržitelný a vyvážený růst je nadále hlavní prioritou G20, protože vede ke vzniku pracovních míst a zvyšuje blahobyt lidí na celém světě". 

A cíle chtějí dosáhnout nejenom úsporami a snižováním státních dluhů v % z HDP, ale jako každý ekonom  také oni by chtěli nebo alespoň by si přáli vědět, jak budovat globální politické instituce, které na sebe berou úkol makroekonomické stabilizace, a také jak budovat globální finanční instituce, které mobilizují schopnost nést riziko a rozprostírají jej všude. Proto praktikují náboženství DEBT. Až se jim to podaří navzdory nespokojenosti části Němců a vytvoří na základě vytahaných bílých králíků z klobouku určitým způsobem fungující federativní EU, dojde pravděpodobně ke kolapsu na světové úrovni (Asie, Afrika). 

V takovém případě musí nastat upgrade a snaha vytvořit světovou unii, na kterou však tito technokraté nemají sílu a inteligenci. Pokud nemá nastat totální chaos a boj o zdroje, je tu šance pro utopisty. Tomu ale nevěřím.

23.6.2012