Depardie jako Stalin

Francouzský herec Gérard Depardieu je na svém rebelském východním úletu k nezastavení. Po divošských tanečcích s prezidenty Putinem a Lukašenkem šokoval tvrzením, že bude Josefem Visorionovičem Stalinem. Zatím jen ve filmu.

Roli Stalina si ruský občan Depardieu zahraje v novém filmu, který bude režírovat francouzská herečka a režisérka Fanny Ardantová. Má jít o adaptaci románu Stalinův divan, který pojednává o umělci, najatém sovětským vůdcem, aby vytvořil jeho památník. Další rolí podivínského herce bude stíhač francouzského letectva a Depardieu v něm bude bojovat proti hitlerovskému letectvu po boku sovětských migů.

Francouz s ruským pasem dělá zkrátka všechno proto, aby vydráždil své odpůrce do nepříčetnosti. A daří se mu to dokonale. Třeba jako na tiskové konferenci na tiskové konferenci, kde se vyznal k lásce k Rusku a vyjádřil mu vděčnost, že je alternativou k západnímu světu ovládanému Spojenými státy. Jeho vyjádření, že Američané v USA by neměli být pro Evropu žádným vzorem, protože pořád jen válčili proti sobě navzájem, zničili indiány a zavedli otroctví, sice vypadá na první pohled skandálně, ale když na něj pohlédneme prizmatem, osvobozeným od propagandy šířené v našich mainstreamových médiích, nedá se mu nic vytknout. Stejně jako dalšímu konstatování, že Američané byli první, kdo použil jadernou bombu...

„Radši jsem proto Rusem,“ prohlásil Depardieul provokativně a hodně lidí ve Francii i u nás si určitě říká, jestli se náhodou tak trochu nezbláznil, jestli nemá čirou náhodou o kolečko víc. Anebo míň. A hodně dalších lidí na něj hází špínu a bláto, tvrdí, že je ruský agent a zakuklený komunista. Jak si to dovoluje žít si v Rusku a kritizovat Spojené státy – naáš příklad a vzor?!

Jenomže bohémský herec si své východní tažení užívá a o jeho rozum se netřeba obávat. Ostatně do Ruska se odstěhoval z hodně racionálních důvodů: aby nemusel ve Francii platit jako bohatý vysoké daně. A co když to myslí vážně, že obdivuje ruskou duši a rád se baví s obyčejnými lidmi v ulicích ruských měst? Nakonec proč by si nemohl vybrat, kde chce žít a s kým se stýkat? Když už je tu ta demokracie, že ano?