Sama na sever - přes moře a přes půlnoc

Ve středu ráno vstanu a pustím se do zbývajících 650 kilometrů. Neřeknu o nich moc, znáte je všichni, německá rovinka s borovicemi. Poslouchám rádia, všechna opakují informaci o incidentu u Eurotunelu.

Překvapuje mě, že bez dalších komentářů a vyjádření.

Na benzince u Berlína to na dvě hodiny zalomím a usnu tentokrát hluboce. Svezu pak šedesát kilometrů dva Němce, kteří jedou do Polska a pak do Litvy.
V Sassnitzu jsem luxusně o tři hodiny před odjezdem trajektu. Zapadá slunce a já se cítím...dobře? Vím, že tady začíná neznámo, jsem trochu pyšná, rozrušená, těším se, bojím se a věřím si.

Trajekt odjíždí v jedenáct večer a přijede ve tři ráno do Trelleborgu. No jo, byl nejlevnější. Mám v plánu pak uložit auto i sebe někde blízko, směrem na východní pobřeží.

V noci do Švédska