Tak mi to pořádně udělej!
Po dlouhé době jsem vyrazila na chat. Byl večer, měla jsem z odpoledne nějakou nedodělanou práci a řekla jsem si, že než si půjdu lehnout, prostě jí dodělám. „Oběhla“ jsem ty největší chaty a na jednom z nich jsem se usadila. A řekla jsem si, zkusím to, třeba s někým normálně hodím řeč. O životě, o práci, o tom, co kdo dělá a jak se kdo má. Prostě POKECAT.
Doba pokročila, největší koncentrace uživatelů byla v rubrice „sex a neřesti“ a „flirt a seznámení“. Vstoupila jsem do místnosti, pozdravila a jala se porozhlídnout se, jak to tam vypadá a co se vlastně děje. Z monitoru se kouřilo. A ze mě po chvíli taky.
uživatelX1: „hledám roštěnku z okolí Chomutovska na sobotní reálek. Já 33 dobře vyvinutej, svalnatej a dlouho vydržim“
uživatelkaX1: „kdo mi to udělá? Mám to ráda do obou dírek. Udělej mi to pořádně, až nebudu moct chodit, čekám na tebe ve svém útulném bytečku“
uživatelX2: „kluk z Prahy hledá holku z Prahy a okolí na orálek. Miluju, když ho máš v puse, čekám na tebe dnes večer“
uživatelX3: „je mi 14, jsem panic a chtěl bych nebejt. Najde se prcinka, co mi ukáže, jak vypadá sex?“
uživatelX4: „vylížu tě do sucha“ (a to jde? Pozn. autora)
uživatelkaX2: „dvě nadržený číči hledaj pořádný samečky, co jim to udělaj, dáme trojku?“
Veřejná debata mezi uživateli pokračovala. Tiše jsem sledovala a po pěti minutách jsem si řekla, že si radši naliju pivo, dodělám práci a půjdu spát. Kvík kvík, někdo mi zašeptal.
On: „ahoj, pokecáme?“
Já (v duchu si říkám, hurá, někdo normální)a odpovídám: „není problém, ráda hodím řeč“
on: „co tu děláš takhle večer?“
já: „mám ještě nějakou práci a chtěla jsem pokecat s někým rozumným“
on: „odkud jsi?“
já: „Praha a ty?“
on: „Třebíč, znáš to tam?“
já: „ne, nikdy jsem tam nebyla.“
on: „jsi vdaná, zadaná nebo volná?“
já: „je to důležitý pro pokec? Myslím, že ne, ale pokud tě to zajímá, jsem zadaná a vdaná.“
on: „to je škoda“
já: „proč?“
on: „no jsem ženatej a v manželství to v sexu neklape, a tak hledám milenku. Nabízíš taky sex v reálu ne jenom přes net?“
já: „cože? Myslíš, že po pár prohozených větách na netu bych někomu nabízela sex?“
on: „hm, to je taky pravda. Mám dvě malý děti. Jeden a tři roky. Sexuálně strádám“
já: „no a nenapadlo tě, že pokud je tvoje žena krátce po porodu a kojí mimčo, že má asi úplně jiné „starosti“ než uspokojovat 5x týdně manžela?“
on: „nenapadlo, proto prostě hledám milenku. Manželka má uspokojovat manžela“
já: „no v tom ti asi nepomůžu, chtěla jsem pokecat o životě, o normálních věcech“
on: „no, tak si to aspoň uděláme přes web kameru ne?“
Opustila jsem místnost.
Tak jsem se nad tím zamyslela. Kolik je tam 13ti a 14ti letých? Kolik chlapů v upocenejch trenkách si tam hraje na ženský? Kolik lidí si do profilu dá skutečně svou fotku? Kolik lidí si ve virtualitě hraje na někoho, kým by v realitě chtěli být a nemají na to? Kolik lidí si tam léčí mindráky a komplexy? Kolik je tam lidí, kteří nejsou schopni se seznámit v realitě a zkoušejí to tedy přes „dráty“? Kolik z nich myslí vážně to, co nabízí? Nebo si jenom „honí“ ego (či něco jiného) virtuálně? Ženatý hledá milenku, roztomilá roštěnka hledá někoho, kdo jí to pořádně udělá. Svalnatej jinoch z Chomutovska hledá holčinu, která ráda orálek a análek. Dvě roštěnky hledají vyvinutýho samečka na trojčičku. Zralá čtyřicítka hledá zajíčka, co vydrží celou noc. A neustále někdo nabízí pohled na masturbaci na webce, sex přes skype nebo ICQ.
Uvědomila jsem si, že bych něčeho podobného nebyla schopna. Realizovat to? Probůh, mám problém s tím, jenom si to představit. Co bych dotyčnému říkala? Mám na sobě hedvábné prádélko a pomalu si sunu ruku pod krajkové kalhotky? O, jak jsem vzrušená? A přitom bych u monitoru seděla v bavlněným tričku s medvídkama, rozcuchaná s nedopitým pivem a připravená každou chvíli jít spát? Anebo si někoho sehnat na reálek? Na chatu se s někým domluvit, že se sejdeme za účelem análku či orálku a pěkně si to v reálu uděláme a budeme oba spokojení a půjdeme pěkně zase domů do reality? Ne, děkuji.
Pro úspěšnou realizaci sexuálního kontaktu potřebuji něco poněkud jiného. Pozitivní emoce, lásku a náklonnost k partnerovi, pocit společného sdílení něčeho vysoce intimního.
Přemýšlela jsem, kam se ztratilo rafinované svádění, dvoření se, kultivované flirtování a normální seznamování se. Dovedu si představit, že se s někým seznámím na chatu, že s ním zajdu na kafčo nebo na večeři. Že najdu kamaráda nebo kamarádku. Dovedu si představit, že se na chatu seznámí dva lidi, kteří si v reálu sednou a třeba spolu začnou jednou chodit a třeba jim to i vydrží. Ale nedovedu si představit, že někdo někomu napíše, že by si dal pořádnej brutální sexík, druhý mu odpoví, že on taky, seberou se, sejdou se, udělají si to a jdou si každej po svým. To mi hlava nebere. Vám jo?
Vladana Petržilková
Ta naše ústava česká!
Včera jsem napsala blog, ve kterém jsem se tak trochu zmínila i o svém názoru na výklad pravomocí prezidenta ze strany naší současné hlavy státu. Nechci se v tomto blogu zabývat tím, jaká je či není naše nově zvolená hlava státu, na to si každý udělá názor sám, spíš bych se ráda věnovala problému, který se v souvislosti s konáním pana prezidenta vyskytl, a to je výklad ústavy. Naší platné a účinné Ústavy České republiky, tedy ústavního zákona č. 1/1993 Sb.
Vladana Petržilková
Chcete si koupit motorku?
Nová doba, nová doba, host vyhazuje vrchního! Dalo by se napsat. No, že nastala nová doba, o tom asi dost dobře nelze pochybovat. Více či méně jsem se chtěla vyhnout politicky motivovaným blogům, ale to, o čem budu psát zvedlo ze židle i mě. A prostě mi to nedalo. Nejsem politicky naprosto negramotná, to ne, aktuální vývoj i události sleduji, vytvářím si na ně svůj názor, volit chodím, politicky aktivní v tom směru, že bych byla členem politické strany či uskupení ale nejsem. Nicméně to, co se děje posledních pár měsíců mě moc klidnou už nenechává.
Vladana Petržilková
Vikingové
Hle zde já zřím svého otce. Hle zde já zřím svou matku, své bratry, své sestry. Hle zde já zřím zástupy svého lidu k samému počátku. Volají mě, vyzývají mě, abych přijala místo mezi nimi a vstoupila do sálu Valhally, kde udatní žijí navěky. „Pocestuje s ním, tu už nikdy neuvidíš, je to starý způsob“. Kdo viděl jinak průměrný film „Vikingové“ neboli „The 13th Warrior“ s Antonio Banderasem v hlavní roli, pak si možná na tuto scénu vzpomíná. Někdo možná četl knížku s výmluvným názvem „Pojídači mrtvých“. Měla jsem možnost strávit nějaký čas ve středním Norsku. A musím se přiznat, že když jsem projížděla místní krajinou, nechala jsem pracovat fantazii a při pohledu na přírodu a krajinu v této oblasti se mi vybavily některé scény z výše uvedeného filmu. Pak jsem si vzpomněla, když jsem jako dítě cestovala s rodiči do Řecka, že jsem milovala chvíle, kdy mi moje máma vyprávěla o antické mytologii. Uvědomila jsem si, že o té skandinávské nevím vůbec nic. Jak jste na tom Vy?
Vladana Petržilková
Ach ti Windsorové!
Tak můžeme v klidu spát. S nadsázkou napsáno. Jestli se něco zatím nestane, tak je to fakt, že by Windsoři vymřeli po meči. Oblíbení členové královské rodiny, vévodkyně Kate a její manžel, po svém otci Charlesovi další v následnictví na trůn, William, přivedli na svět dítě. Syna. Prince. Co by za to dal ve své době Jindřich VIII. Tudor. Proč že sem pletu Tudora? Že je to jiná doba? Že to nejde srovnávat? Myslím, že v něčem tak trošku ano. Ne na 100%, ale zastávám názor, že ano. A co? Co že to vlastně chci srovnávat a proč do narození dalšího windsorského následníka trůnu mužského pohlaví motám Jindřicha VIII. Tudora? Soukromí. Respektive jeho absence. Tak jestli máte chvilku času, tak si přečtěte následující blog.
Vladana Petržilková
Seriál – průvodce pacienta českým zdravotnictvím
V minulosti jsem napsala několik blogů, které se přímo či nepřímo dotýkaly zdravotnictví – ať již konkrétních nemocí, vyšetření, postupů nebo konkrétních příběhů. Blogy měly relativní úspěch. Přemýšlela jsem, zda se k tomu vrátit nebo ne a rozhodla jsem se, že ano. Respektive, že to zkusím. Nejde tu o karmu článků, ale o zcela něco jiného. Nejsem věřící, takže nemohu říci „Pán Bůh mi nenadělil“, tak se omezím na konstatování, že „sudičky mi do vínku moc pevné zdraví nedaly“, a tak jsem bohužel docela častým návštěvníkem ordinací na různých odděleních a různých pracovištích. Tak jsem dost zkušeností posbírala...........A setkávám se se spoustou věcí, se kterou by se dalo bojovat pouhou jednoduchou věcí – lepší informovaností pacientů a lepší komunikací mezi pacienty a personálem zařízení.
Další články autora |
K romskému chlapci po konfliktu s učitelem jela záchranka. Zasáhla policie
Policie řeší incident, při kterém se v Koryčanech na Kroměřížsku fyzicky střetl učitel s žákem....
Porno a Česko. Jsme téměř unijním extrémem, ukázala data
Je to vlastně vedlejší, nezamýšlený produkt evropské legislativy. Její nařízení o digitálních...
Pavel ve volební kampani porušil pravidla, zjistila kontrola. Trestu unikne
Premium Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí (ÚDHPSH) nedávno zveřejnil...
Zemřel český raper Pavel Protiva. Bylo mu sedmadvacet let
V sedmadvaceti letech zemřel raper Pavel Protiva, informovalo hudební vydavatelství Blakkwood, pro...
Matka žáka přišla do školy na schůzku, na chodbě vlepila učitelce facku
Napadení učitelky základní školy ve Zlíně matkou jednoho z žáků řešili městští policisté. Žena,...
Jak Chuanyta uklízí ghetto. Loni se do Mojžíře báli i řidiči MHD, teď je tam lépe
Premium Zdemolované koše a lavičky, nepořádek, záškoláctví i drogy. Do ústecké čtvrti Mojžíř před rokem...
Zrevidujte Green Deal, volá hospodářská komora. Některé plány jsou nesplnitelné
Výrazných ústupků v evropských plánech na snižování emisí chce dosáhnout Hospodářská komora ČR v...
V Íránu sílí volání po jaderné zbrani. Názor mění i lidé, kteří režim „nemusí“
Premium Zatímco svět se chystá na další kolo eskalace mezi Izraelem a Íránem, mnozí obyčejní Íránci, kteří...
Odlesňovací nařízení EU je likvidační, varují kavárníci. Data nejde doložit
Premium Kavárenský sektor v EU může mít už za rok vážné potíže. Platnost evropské směrnice zabývající se...
- Počet článků 44
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 4621x