Seš rudej? Tak chcípni!

Křičíme z plných plic, Bohemka z Vršovic, Bohemka je a bude a my jsme s ní všude! Červenobílá! Věčněěěěě druhý! Klokan to je zvíře zku*vený HEJ, zvíře zku*vený HEJ zvíře zku*vený! Kdyby to končilo tady a tímhle, bylo by to fajn, jenomže ono to tak bohužel často není.

Sparťan nenávidí slávistu. Slávista nenávidí sparťana. Sparťan i slávista nenávidí baníkovce. Fanoušek tureckého klubu Galatasaray Istanbul smrtelně zranil před zápasem fanouška „konkurenčního“ Fenerbahce. Jenom proto, že jakmile uviděl klubové barvy Fenerbahce, měl rudo před očima. V Brazílii je údajně naprosto normální, že tvrdé jádro fanoušků fotbalových klubů zbrojí a na zápasy se vybavuje řeznými, bodnými, sečnými i střelnými zbraněmi. Jdou a hledají – místo, čas a protivníka. A jdou do toho s tím, že ani oni to nemusejí přežít. Lehce zranění jsou prakticky na každém zápase, narůstá procento těžce zraněných a relativně často se objevují i lidé, pro které byla návštěva sportovního stánku tím posledním, co v životě stihli. O čem nebo spíš o kom je řeč? O hooligans, ultras, rowdies. O tvrdých jádrech fanoušků fotbalových klubů a velkoklubů.

My se máme dobře. Máme Spartu, máme Slávii, máme Baník. Když je derby, policie učiní nějaká ta bezpečnostní opatření, slávisti se sparťany se domluví a zbouchají se kus od centra Prahy, rozbije se pár výloh, zdemoluje několik aut, zapálí se kontejnery. Vynalézaví baníkovci případně vyrvou pár sedaček na stadionu a hází je do sektoru svých „nepřátel“. Tu a tam nějaká světlice, pyrotechnika, oheň. Opilí agresivní kluci od patnácti do padesáti. Že jsou sprostí by nikomu asi ani tak nevadilo, že zdemolují cizí majetek, inu snad policie vykoná svou práci. Ale co mi vadí, že kvůli takovým lidem na fotbal nechce chodit spousta lidí, kteří by jinak třeba chodili. A kteří by proto, že fandí Slávii nebo Spartě nepotřebovali demolovat věci kolem sebe.

Bylo derby. Seděla jsem s manželem na tribuně a kus od nás seděl postarší pár. Pán s paní kolem šedesáti let odhaduji. Po prvním poločase se paní zvedla a odešla, pán odešel s ní. Aby ne, během prvního poločasu byla opakovaně verbálně napadena přiopilým rádoby fanouškem, kterému vadilo, co že má taková stará kráva co dělat na Spartě. Netvrdím, že všichni ultras, hooligans, prostě to tvrdé „věrné“jádro jsou špatní kluci. Věřím, že mezi nimi je spousta těch, kterým pro zážitek stačí udělat dobré choreo a podpořit svůj team a poškádlit protihráče. Troška provokace, troška konkurenčního škádlení. Bez ohrožení zdraví, života a majetku ostatních.

Kde se ale bere ta agresivita. Seš rudej, tak chcípni. Seš slávista, chcípneš, dostaneš na budku. Fandíš Galatasaray? Chcípneš. Fanoušek Fenerbahce potká na ulici fanouška, který se vypravil v klubovém dresu na zápas svého teamu. Je oděn do barev Galatasaray. Do „kotle“ už nedojde. Probudí se o několik dní později v místní nemocnici na JIP se solidně zalátaným břichem.

Kdy to dojde k nám? Kdy se v médiích objeví zpráva, že banda slávistů těžce zranila sparťanského fanouška ubírajícího se na zápas svého klubu na hlavě s klubovou kšiltovkou? Kdy se dozvíme, že banda opilých sparťanů do bezvědomí ztloukla slávistu s jeho přítelkyní, kteří šli ze zápasu?

Chodím ráda na fotbal. Ale tohle jsou věci, které mi zážitek ze stadionu dokáží spolehlivě otrávit. V oblasti kriminologie a kriminalistiky se objevují studie, které se tímto fenoménem zabývají a do jisté míry jej považují za extremismus. Musím souhlasit. Musím souhlasit, protože překročí-li „slabost“ pro klub (a je jedno jestli je to Sparta, Arsenal nebo Galatasaray) určitou mez, tu mez, že ten, kdo nejde se mnou a s námi, si prostě zaslouží zemřít, skutečně se domnívám, že se jedná o velice nebezpečný fenomén.

Kdo jsou ti lidé, kteří jsou schopni ve jménu svého klubu zabíjet? Demolovat? Ničit? Ubližovat? Proč je spousta matek, co nechtějí pustit své čtyř nebo pětileté děti s tátou na fotbal? Co je to za logiku pískat a bučet na hráče černé pleti, který hraje v dresu protihráče - nepřítele, když o několik týdnů později se v domácím klubu objeví černoch podávající velice vyrovnané a dobré výkony a na něj už se nepíská. Protože je náš. A když přestoupí do klubu, který hraje proti nám? No jistě, pak si zaslouží chcípnout. A je jedno, jestli hraje dobře nebo špatně.

Bojím se toho, že je otázkou času, kdy extremistické tendence, které v těhle kotlích doutnají, bouchnou. A pak bude pozdě. Pak budeme tam, kde jsou Turci, kde jsou ostrovní rowdies. Budeme řešit problémy, které řeší fotbalová kolébka – Brazílie. Kluci budou chodit na fotbal s kudlami a pistolemi a nebudou po sobě křičet hesla a slogany, budou po sobě střílet. A přitom úplně zbytečně. Jenom proto, že jednomu se líbí rudá a druhému se líbí červenobílá.

---------------------------------------------------

Diskuze byla zrušena po dohodě s redakcí blogu iDNES.cz.