V minulosti jsem napsala několik blogů, které se přímo či nepřímo dotýkaly zdravotnictví – ať již konkrétních nemocí, vyšetření, postupů nebo konkrétních příběhů. Blogy měly relativní úspěch. Přemýšlela jsem, zda se k tomu vrátit nebo ne a rozhodla jsem se, že ano. Respektive, že to zkusím. Nejde tu o karmu článků, ale o zcela něco jiného. Nejsem věřící, takže nemohu říci „Pán Bůh mi nenadělil“, tak se omezím na konstatování, že „sudičky mi do vínku moc pevné zdraví nedaly“, a tak jsem bohužel docela častým návštěvníkem ordinací na různých odděleních a různých pracovištích. Tak jsem dost zkušeností posbírala...........A setkávám se se spoustou věcí, se kterou by se dalo bojovat pouhou jednoduchou věcí – lepší informovaností pacientů a lepší komunikací mezi pacienty a personálem zařízení.
A co mě vede k napsání nebo ke psaní takového seriálu? Sebelítost to není, toto období už mám za sebou, spíš mě ale občas zaráží, co zmatených a zoufalých lidí v nemocnicích a ordinacích potkávám, co nevědí, kam jít, za kým jít, co je čeká, jak se mají připravit a co vlastně mají dělat. Stěžují si na nedostatek informací, někteří pak na absenci empatie a někdy i slušnosti ze strany nemocničního či lékařského personálu. Někteří se bojí, jsou zoufalí, protože nevědí, co je čeká, nikdo jim nic neřekne, o ničem je neinformuje a oni jsou zmatení a vystrašení. Přitom by stačilo tak málo. Někteří jsou o svých chorobách zase informování tak odborným způsobem, že tomu dohromady vlastně vůbec nerozumí a vpodstatě vlastně nevědí, co jim je nebo není. A to je špatně. I internetové diskuse různých serverů se hemží dotazy „holky, co mám čekat od toho a toho vyšetření, bolí to, mám se bát atd atd“……….a to není dobře.
A tak mě napadlo, podělit se o zkušenosti své a o zkušenosti lidí kolem sebe (a je jich dost) a sepsat na pokračování jakéhosi malého průvodce pacienta českým zdravotnictvím. Vysvětlit, co Vás kde čeká, co co obsahuje, co je třeba v jakém případě dělat a jak v jakém případě postupovat, na co máte právo a na co už ne. Co od jakého vyšetření očekávat, čeho se bát a čeho ne, jak se připravit a jak se informovat. Co dělat, když se Vám něco nezdá, co dělat, když se něco zkomplikuje. Prostě tak nějak trošku pomoci zorientovat se. A v jakých že oborech mohu určité informace ze strany pacienta poskytnout?
Vyberte si a do diskuse mi sami můžete napsat, čím byste chtěli, abych začala. K dispozici máme:
- Genetiku
- Gynekologii
- Internu všeobecnou
- nefrologii
- Hematologii
- Gastroenterologii
- stomatologii
- Infekční oddělení
- Chirurgii
- Ortopedii
- JIP
- ARO
- Neurologii
- Kardiochirurgii
- Oddělení zobrazovacích metod (MRI, CT, RTG)
- Diagnostické oddělení (moč, krev, tělní tekutiny)
- Psychiatrii
- Oddělení endoskopických metod (gastroskopie, koloskopie, ERCP, enteroklýza)
- Onkologii
- Endokrinologii
- Dermatologii
- Minimálně invazivní operativu
- Porodnictví
- Oddělení cestovní medicíny (a očkování)
- Suboddělení infekčních chorob zabývajících se chorobami jako je lymská borelióza a klíšťová encefalitida
- A možná pár dalších
Tak co myslíte, mám se do toho vrhnout anebo ne? Možná můžu naštvat pár doktorů, co třeba čtou blogy, ale zase bych mohla třeba pomoci pár lidem, co se bojí něčeho, čeho není třeba se úplně zase tak bát…………co myslíte?
