Démoni
Pitbulteriér napadl v Potštejně na Rychnovsku svého majitele. Dvaašedesátiletý muž na následky zranění zemřel. Sousedé ho našli ráno v kotci, zřejmě vykrvácel. Pes skončil v útulku (25.8.2007, Idnes.cz). Brutální a nechutný útok zažilo sváteční Brno. V den upálení mistra Jana Husa rozcupovali pitbulové přímo na ulici daleko menšího yorkšírského teriéra. Nerovný váhový souboj byl umocněný tím, že pitbulové byli tři, zatímco yorkšír byl sám. (7.7.2007, studentskemestecko.cz). Volně pobíhající pitbul zaútočil v sobotu večer v Liberci-Rochlicích na bývalého velitele armádní základny pro výcvik psů v Grabštejně Pavla Onodiho. Ten právě venčil svého labradora. "Pitbul měl náhubek, přesto mě i mého psa zranil," řekl Onodi. (22.4.2007, Idnes.cz) . Policisté zastřelili pitbula, který v neděli odpoledne zaútočil v Liberci na svého pána. Vážně ho zranil a když k němu nechtěl pustit záchranáře, museli policisté nebezpečného psa usmrtit. "Neštěstí se stalo před 15:00 na pozemku majitele pitbulla a pomoc přivolala sousedka," uvedla mluvčí liberecké policie Vlasta Suchánková. (21.5.2007, sbernice.net). Devítiletou dívku ve středu v Chomutově pokousal pitbulteriér. Dítě utrpělo vážná zranění a bylo transportováno vrtulníkem do vinohradské nemocnice v Praze. Pes na dívku zaútočil, když si společně hráli na zahradě, uvedla dnes televize Nova. (10.8.2005, bleskove.cz). A mohla bych pokračovat do nekonečna.
Démoni. Mýtus o psech, kteří jsou nevyrovnaní, agresivní, zlí. Příběh o krvelačných psích zrůdách, které se vynoří z křoví, vletí na pískoviště a bezbranné malé dítě těžce zraní či usmrtí. Články o „bojových psech“, kteří bezdůvodně napadají své majitele. Všimli jste si, že objeví-li se v médiích článek o útoku psa na člověka, v 90% případů se jako „ilustrační foto“ objeví obrázek staforda, pitbula, rotvajlera a podobně? I když třeba útočil pes jiné rasy?
Co je to „bojové plemeno“? Existuje vůbec něco takového jako bojové plemeno? Proč obrovská část veřejnosti ve slově „bojový nebo bojové“ vidí boj zvířete proti člověku? Co je to seznam bojových plemen? Stafordi, pitbulové, bulteriéři, dobrmani, rotvajleři, argentinské dogy, Cane Corso, mastifové, ale i rhodéský ridgeback a další krásná plemena jsou v ohrožení díky naprosto stupidní mediální válce. Poslanci se chystali vypracovat a přijmout zákon ukládající zvláštní povinnosti majitelům těchto plemen, byli i tací „exoti“, kteří usilovali o zákaz chovu těchto plemen. Stupidita.
Tito psi nejsou bojovými psy, nejsou to bojová plemena. Kde se vlastně tento přívlastek vzal? Všeobecně se ví, že různá plemena psů se šlechtí a chovají pro své určité exteriérové i povahové charakteristiky. Tak jako jezevčík bývá výborný norník, ohaři se používají při lovu zvěře, bernardýni jsou v našich myslích zakořeněni jako dobráci s maličkým soudečkem rumu na krku zahraňujíc život zasypaným lidem v lavinách. Ovčáci si vybudovali své postavení jako služební psi používaní nejčastěji policisty či bezpečnostními agenturami. A co stafordi a pitbulové? Ti nedostali šanci vybudovat si nic, protože dříve, než se jim podařilo přesvědčit veřejnost o svých kvalitách, byli smeteni stupidní mediální válkou a byl jim přidělen obraz nezvladatelných, agresivních a zlých psů.
Jenomže ono je to všechno jinak. Slovo „bojový pes“ má své kořeny někde úplně jinde. Stavba těla, temperament a snížený práh bolestivosti byl pro tyto psy skvělým předpokladem pro boj. Ale nikoliv s lidmi. Z historie prapředků těchto psů se dozvídáme o zápasech psů se psy, ale i zápasech psů s býky. Či o lovu zvěře (argentinská doga a její užití při lovu pum v Jižní Americe). Nedozvídáme se však o boji těchto psů proti lidem. Nechci zde rozebírat svůj názor na psí zápasy, neboť s nimi hrubě nesouhlasím a považuji je za týrání zvířat, ale neodpustím si jednu poznámku. „Bojový pes“ připravovaný na psí zápasy mohl být ze „startovní listiny“ i vyřazen, vykazoval-li agresivitu vůči lidem. Bylo zvykem, že psa před zápasem připravoval majitel druhého „bojovníka“. Bylo vysoce žádoucí, aby psi nevykazovali byť minimální agresivitu vůči lidem. Stejný vývoj a požadavek stran agresivity byl přítomen i u stafordů, bullteriérů a podobně.
Tolik k pojmosloví „bojový pes“ a „bojová plemena“. Co se týče útoků těchto plemen psů na lidi a jejich frekvence, i zde média vypouští jednu nesmyslnou kachnu za druhou. Z věrohodných statistik, kterými ale zjevně média nedisponují, či jimi disponovat nechtějí, totiž vyplývá jedna velmi zajímavá skutečnost. Četnost útoků tzv. bojových plemen (zejména staford, pitbul a bullteriér) je cca 3,5%. Tedy ze sta útoků psa na člověka mají tito zabijáci na svědomí necelé 4 útoky. Statistikám kralují němečtí ovčáci s téměř 20%, ale absolutními vítězi je skupina kokršpanělů, jezevčíků, pinčů a kříženců. Ze sta napadnutých lidí se tato skupina postará o 30-35 lidí. Jistě, nesporné je, že nelze svými dopady srovnat útok neurotického jezevčíka s útokem rozzuřeného staforda. Ale to není vina psa, to je vina člověka.
Pes je takový, jakého ho vychováte. Kdybyste si Vy pořídili staforda Alana a Váš známý staforda Boba, oba ze stejného vrhu, po stejných rodičích, výborný exteriér i povahové předpoklady, jeden z Vás může vychovat milionového psa a druhý zrůdu. Stačí, aby Alan byl odmalička v těsném kontaktu se svou smečkou a seznamoval se i s jinými lidmi, aby byl důsledně vychováván, veden k poslušnosti, aby měl pravidelnou kvalitní stravu a časté vycházky, aby mu byl projevován dostatek lásky, aby nestrádal nedostatkem fyzického kontaktu se svým nejužším okolím. Po základním očkování by stačilo začít Alana seznamovat s ostatními psy a hledat mu psí kamarády. Při výchově a výcviku dodržovat pravidla, která doporučují zkušení chovatelé i cvičitelé – důslednost, přísnost, trvání na tom, aby pes poslechl, věnovat výcviku dostatek času, vědět, kdy má přijít pro psa trest, kdy odměna. Vyhnout se brutálním a bezdůvodným fyzickým trestům. Naopak, aby Váš známý z Boba vychoval potenciálně nebezpečného psa, pak „stačí“, aby jej oddělil od smečky, uzavřel byť v zatepleném kotci a dvakrát za den ho pustil proběhnout se po zahradě. Aby se psem nekomunikoval, neprojevoval mu dostatek lásky, pozitivního fyzického kontaktu, ale i přísnosti a důslednosti při výchově a výcviku a pokud by to chtěl dotáhnout „k dokonalosti“, tak by psa i brutálně fyzicky trestal. Pes se stane samotářský, nedůvěřivý, odvykne přítomnosti lidí i psích kamarádů, potenciální přítomnost cizího člověka může pak na psa působit jako riziko ohrožení jeho integrity a bude připraven k útoku. Pes je takový, jakého ho vychováte, jak k němu budete přistupovat a jak se k němu budete chovat, jak s ním budete komunikovat. Důležité je i vnímat velmi pozorně signály, které Váš pes vysílá. Pokud se to naučíte, při venčení nebudete mít problémy poznat, jestli blížící se pes je Vašemu psovi sympatický nebo krajně nesympatický.
Další otázkou je skutečnost, jestli pes útočí bezdůvodně? Podle mého názoru, zdravý, vychovaný a vyrovnaný pes nezaútočí bezdůvodně. Pokud útočí, má důvod, dostal k útoku podnět. Podnětem může být ohrožení teritoria, smečky nebo samotného zvířete (je nemocné, zraněné, tedy zmatené a snaží se bránit, protože cítí, že je handicapované). Dokud se maminky nenaučí vštěpovat svým dětem, že cizí psi se nehladí, pokud k tomu nedá souhlas jejich majitel, pokud rodiče nebudou důsledně svým dětem vštěpovat, že pes není hračka, že se mu nestrkají pastelky do čumáku, tlamy či uší, dokud tyto děti nebudou mít v sobě zakodováno, že u krmení se pes neruší a když spí, musíme mu jeho odpočinek dopřát, pořád se budou dít tragédie. A v intencích výše uvedeného – nemají je na svědomí pouze stafordi a pitbulové. Pokud budou lidé psy (jakékoliv rasy) týrat a bít, nekrmit a řádně nevenčit a trestat je za pokálený a pomočený kotec, budou psi útočit i na své majitele.
Neexistují bojová plemena ve smyslu boje psa proti člověku. Pes byl domestikován a šlechtěn pro to, aby se stal všestranným pomocníkem a přítelem člověka. Co ale naplat, když jsou mezi námi tací, kteří si pořídí psa konkrétní rasy jenom proto, že se jim prostě „líbí“, aniž by měli potuchu o tom, co si vlastně přinesli domů? Z tříkilového „bobíska“ během několika měsíců až dvou let může vyrůst třeba stokilový kolos. Pořízuji-li si velkého psa nebo temperamentního psa, pak musím vědět, do čeho jdu a co mě čeká. Měla bych znát historii i vývoj plemene, charakteristiky, které jsou pro něj typické a naslouchat dobře míněným radám lidí, kteří tomu prostě rozumějí. A předně naslouchat svému psovi.
Pokud totiž svému psovi naslouchám a dobře ho znám, pak vím, jaký je a jak se v určitých situacích chová. Za osm let soužití se stafordem se mi nestalo, že by náš pes někoho napadl. O útoku na člověka tu nemůže být řeč. Co se týče psů, prostě musím počítat s tím, že doma mám temperamentního, ostrého, silného a rychlého psa a vidím-li na procházce, že se proti nám blíží osoba se psem – jedno jaké rasy a velikosti, automaticky psa beru na vodítko a nasazuji náhubek. Je-li zježen, přitáhnu vodítko na krátko a s druhou osobou a druhým psem se míjíme. Vrtí-li ocasem a vítá nového kamaráda a druhý pes se tváří stejně, po dohodě s majitelem druhého psa necháme zvířata za přijištění vodítkem se očuchat a je-li vše v pořádku, nic nebrání dalšímu seznamování. Jdu-li ale s naším stafordem, který má košík a je na vodítku a potkám důchodkyni s uřvaným pudlem bez košíku, obojku a vodítka, která na mě z dálky ječí, abych si psa přitáhla na vodítku úplně nejvíc co to jde a pudl skáče v kolečku ve vzdálenosti jednoho metru kolem nás s pěnou u huby, mám obrovskou chuť svému psovi to vodítko polevit a košík mu sundat.
Abych svou úvahu ukončila. Neexistuje bojové plemeno. Neexistuje bojový pes. Existují jen sebestřední, do sebe zahledění a sobečtí lidé, kteří si psa pořídí,protože ho viděli u známého a protože se jim zrovinka líbil a potom ho nezvládají a nejsou schopni dát mu to, co potřebuje. Nebo nepovažují za nutné tomu psovi dát, to co potřebuje, aby se z něj stal vyrovnaný pes. Výsledkem je nevyrovnané, nedůvěřivé až agresivní zvíře. A pak – je-li ohroženo a dostane-li impuls, zaútočí. Takovým lidem by se mělo zakázat pořídit si psa. Soudný člověk si totiž spočítá, že půjde-li vše tak, jak má jít, ten čtyřnohý lump s ním bude sdílet domácnost třeba také 15 let. A je na člověku, aby odhadnul sám sebe, své možnosti a schopnosti a stavu se přizpůsobil. A věděl, jakého psa si kupuje a podle toho k němu přistupoval.
Vladana Petržilková
Ta naše ústava česká!
Včera jsem napsala blog, ve kterém jsem se tak trochu zmínila i o svém názoru na výklad pravomocí prezidenta ze strany naší současné hlavy státu. Nechci se v tomto blogu zabývat tím, jaká je či není naše nově zvolená hlava státu, na to si každý udělá názor sám, spíš bych se ráda věnovala problému, který se v souvislosti s konáním pana prezidenta vyskytl, a to je výklad ústavy. Naší platné a účinné Ústavy České republiky, tedy ústavního zákona č. 1/1993 Sb.
Vladana Petržilková
Chcete si koupit motorku?
Nová doba, nová doba, host vyhazuje vrchního! Dalo by se napsat. No, že nastala nová doba, o tom asi dost dobře nelze pochybovat. Více či méně jsem se chtěla vyhnout politicky motivovaným blogům, ale to, o čem budu psát zvedlo ze židle i mě. A prostě mi to nedalo. Nejsem politicky naprosto negramotná, to ne, aktuální vývoj i události sleduji, vytvářím si na ně svůj názor, volit chodím, politicky aktivní v tom směru, že bych byla členem politické strany či uskupení ale nejsem. Nicméně to, co se děje posledních pár měsíců mě moc klidnou už nenechává.
Vladana Petržilková
Vikingové
Hle zde já zřím svého otce. Hle zde já zřím svou matku, své bratry, své sestry. Hle zde já zřím zástupy svého lidu k samému počátku. Volají mě, vyzývají mě, abych přijala místo mezi nimi a vstoupila do sálu Valhally, kde udatní žijí navěky. „Pocestuje s ním, tu už nikdy neuvidíš, je to starý způsob“. Kdo viděl jinak průměrný film „Vikingové“ neboli „The 13th Warrior“ s Antonio Banderasem v hlavní roli, pak si možná na tuto scénu vzpomíná. Někdo možná četl knížku s výmluvným názvem „Pojídači mrtvých“. Měla jsem možnost strávit nějaký čas ve středním Norsku. A musím se přiznat, že když jsem projížděla místní krajinou, nechala jsem pracovat fantazii a při pohledu na přírodu a krajinu v této oblasti se mi vybavily některé scény z výše uvedeného filmu. Pak jsem si vzpomněla, když jsem jako dítě cestovala s rodiči do Řecka, že jsem milovala chvíle, kdy mi moje máma vyprávěla o antické mytologii. Uvědomila jsem si, že o té skandinávské nevím vůbec nic. Jak jste na tom Vy?
Vladana Petržilková
Ach ti Windsorové!
Tak můžeme v klidu spát. S nadsázkou napsáno. Jestli se něco zatím nestane, tak je to fakt, že by Windsoři vymřeli po meči. Oblíbení členové královské rodiny, vévodkyně Kate a její manžel, po svém otci Charlesovi další v následnictví na trůn, William, přivedli na svět dítě. Syna. Prince. Co by za to dal ve své době Jindřich VIII. Tudor. Proč že sem pletu Tudora? Že je to jiná doba? Že to nejde srovnávat? Myslím, že v něčem tak trošku ano. Ne na 100%, ale zastávám názor, že ano. A co? Co že to vlastně chci srovnávat a proč do narození dalšího windsorského následníka trůnu mužského pohlaví motám Jindřicha VIII. Tudora? Soukromí. Respektive jeho absence. Tak jestli máte chvilku času, tak si přečtěte následující blog.
Vladana Petržilková
Seriál – průvodce pacienta českým zdravotnictvím
V minulosti jsem napsala několik blogů, které se přímo či nepřímo dotýkaly zdravotnictví – ať již konkrétních nemocí, vyšetření, postupů nebo konkrétních příběhů. Blogy měly relativní úspěch. Přemýšlela jsem, zda se k tomu vrátit nebo ne a rozhodla jsem se, že ano. Respektive, že to zkusím. Nejde tu o karmu článků, ale o zcela něco jiného. Nejsem věřící, takže nemohu říci „Pán Bůh mi nenadělil“, tak se omezím na konstatování, že „sudičky mi do vínku moc pevné zdraví nedaly“, a tak jsem bohužel docela častým návštěvníkem ordinací na různých odděleních a různých pracovištích. Tak jsem dost zkušeností posbírala...........A setkávám se se spoustou věcí, se kterou by se dalo bojovat pouhou jednoduchou věcí – lepší informovaností pacientů a lepší komunikací mezi pacienty a personálem zařízení.
Další články autora |
K romskému chlapci po konfliktu s učitelem jela záchranka. Zasáhla policie
Policie řeší incident, při kterém se v Koryčanech na Kroměřížsku fyzicky střetl učitel s žákem....
Pavel ve volební kampani porušil pravidla, zjistila kontrola. Trestu unikne
Premium Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí (ÚDHPSH) nedávno zveřejnil...
Porno a Česko. Jsme téměř unijním extrémem, ukázala data
Je to vlastně vedlejší, nezamýšlený produkt evropské legislativy. Její nařízení o digitálních...
Matka žáka přišla do školy na schůzku, na chodbě vlepila učitelce facku
Napadení učitelky základní školy ve Zlíně matkou jednoho z žáků řešili městští policisté. Žena,...
Zemřel český raper Pavel Protiva. Bylo mu sedmadvacet let
V sedmadvaceti letech zemřel raper Pavel Protiva, informovalo hudební vydavatelství Blakkwood, pro...
Mladí čeští filmaři převzali v Londýně studentského Oscara za film Krajan
Mladí čeští filmaři Viktor Horák a Pavel Sýkora dnes večer v Londýně převzali studentského Oscara...
Přepadl trafiku a ohrožoval se nožem. Muže na Smíchově zkrotila zásahovka
Pražští policisté večer zasáhli proti muži podezřelému z přepadení trafiky, který se ohrožoval...
Soud propustil vražedkyni brněnského místostarosty, odseděla si 12 let
Opavský soud rozhodl o podmínečném propuštění Radky Onderkové Pojerové, která si odpykávala...
Má slova neověřujte. Trump bojuje proti „fact-checkingu“ v debatách
Americký exprezident Donald Trump, jenž usiluje o návrat do Bílého domu, už několik měsíců brojí...
Hravé koupání s Bübchen: Soutěžíme o 5 balíčků dětské kosmetiky
Hraní s lodičkami, potápění nebo vytváření velehor z bohaté pěny? Jak vypadá váš koupelový rituál? Podělte se o něj v komentářích a třeba zrovna vy...
- Počet článků 44
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 4621x