Tak jsem se v "Interview Čt24" pokochal p.Tvarůžkovou a O.Neffem, dozvěděl jsem se mj., jak blogeři "ničí seriózní novinářskou práci",jak je vlastně většina české (ale i té evropské) populace blbá a nevzdělaná.
Já nejsem "seriózní novinář" tak jako Ondřej Neff - to rozhodně ne. Patřím k té zblblé většině, která naprosto nechápe a nerozumí uprchlíkům z Afriky a Blízkého východu. A proč bych měl?
Vyrůstám v českém pohraničí, které je plné nepřizpůsobivých občanů v drtivé většině tvořených Rómskou menšinou. Jsou to lidé, kteří v Evropě žijí stovky let a valná většina z nich nikdy nedokázala a vlastně ani nechtěla přijmout ani ty nejelementárnější hodnoty států, ve kterých se usídlili. Vzdělání a vztah k práci je pro ně potupou, "vyčůranost" se štědrými sociálními systémy se cení nadevše. Stovky, ba tisíce českých ani evropských politiků nikdy nedokázali ani v nejmenším tuto komunitu integrovat a řešit problémy, které trápí občany zde žijící. Maximálně ze sebe udělali "užitečné idioty" tak jako v případě Dientsbiera, Kocába nebo Stehlíkové, kteří (ať už z neznalosti či blbosti, případně úmyslně z politické vypočítavosti) jen ženou vodu na mlýn různým křiklounům z řad této komunity o rasismu, xenofobii a podobných nesmyslech. A stejní "užiteční idioti", kteří jdou na ruku těmto nepřizpůsobivým, mi nyní cpou denodenně do hlavy ve všech médiích, jak jsou vlastně uprchlíci neškodní, jak jsou hodní a jak je Evropa hrozně moc potřebuje, protože vymírá.
Kdo je potřebuje? Firmy jako levnou námezdní sílu? Politický ksindl, aby ho měl kdo volit? Určitě ne občané EU, kterým devastují domovy, ničí jejich hodnoty a znehodnocují kvalitu života.
Pan Neff a všichni tihle "chápající a solidární" (ať už novináři či politici) zřejmě neznají ani základní historii zemí, ze kterých "uprchlíci" přicházejí. A já si troufnu odhadnout, že skutečných uprchlíků není ani 10%. Ostatní jsou ekonomičtí (někteří možná i terorističtí) vyslanci, jejichž úkolem je připravit půdu pro další milióny, kteří se do Evropy pohrnou. Pokud si mohou dovolit zaplatit tisíce dolarů za přepravu (což je i pro běžného pracujícího občana v pohraničí často neřešitelná částka), pak se jedná o invazi a ne o záchranu života. Neumím si představit člověka, který prchá aby zachránil holý život a vybírá si zemi, kde chce zakotvit, má připravených 10 000,- dolarů pro pašeráky lidí a nechá ženu s dětmi svému osudu. Mimochodem, kolik žen a dětí jste mezi těmi statisíci viděli?
Ano Evropa sklízí důsledky tzv. "ARABSKÉHO JARA", tolik opěvované "demokratizace" severní Afriky, Iráku, Afghanistánu a dalších podobných destinací. A byla to právě Evropa (hlavně Itálie a Velká Británie), která pomáhala USA v této kolonizaci - ne za účelem nějaké pochybné demokratizace, důvod byl docela prozaičtější-ropa.
Pokud někdo zná historii těchto zemí, ví moc dobře, jakým způsobem fungovala a dodnes funguje jejich kultura. Kmenové uspořádání pod vedením starších, kde životním posláním mužské části populace je boj. Tedy zhruba podobně, jak to vypadalo v Evropě v raném středověku - jen s tím rozdílem, že my jsme ve středověku neměli samopaly, tanky a semtex či C4. Jedinou šancí na trochu klidu v těchto zemích byly silné režimy. Demokracie je v těchto končinách veličinou naprosto neznámou. A tyto režimy USA s vydatnou pomocí EU totálně rozbily. Ale ono se není co divit, protože EU se dnes chová podobně jako totalitární systémy, které tak moc kritizuje (např. Rusko). Začalo to nařizováním, jaký tvar mají mít banány a jaký rozměr cirkusové šapitó, pokračovalo to nesmysly v podobě řepky, biopaliv či obnovitelných zdrojů energie a dnes už se dostáváme do situace, kdy nařizují kolik a kde se má zabydlet imigrantů. A v USA jsou na tom podobně - soud nařizuje státům koho mají oddat, jaký mají mít zdravotní systém a další podobné kratochvíle.
Myslím, že nemá cenu si něco nalhávat - Evropa je ve válce! Válce o území, o zdroje, o svoji identitu a o podobu příštích desetiletí. Buď se bude bránit, nebo padne a to velice hlučně. Calais nám budiž výstrahou. Obávám se ale, že s tou sebrankou, která dnes Brusel ovládá, jsme vydáni napospas věcem budoucím.
