Za rok nás čekají sněmovní volby. Levice v průzkumech veřejného mínění poráží strany vládní koalice. Má Petr Nečas po čtvrteční vlně zatýkání pokračovat ve funkci premiéra? Má vést ODS do příštích voleb?
Psal se duben 2010. Mirek Topolánek skončil v čele ODS. Novým volebním lídrem se stal Petr Nečas. Negativní kampaň ČSSD dostala rázem vážné trhliny. Pošpinit Nečase bylo o poznání těžší než Mirka Topolánka. Změna se projevila ve výsledcích. Volby skončily Pyrrhovým vítězstvím Jiřího Paroubka. Petr Nečas byl jmenován premiérem. Rok před volbami - v roce 2009 - byla taková situace nemyslitelná.
Proč toto uvedení?
Nečas je po čtvrtečních událostech ve stejné pozici jako Mirek Topolánek v roce 2010. Je přítěží pro vlastní stranu. Ve volbách je jako lídr nepoužitelný a stal se snadným terčem pro sociální demokracii. Navíc je ještě předsedou vlády, kde je názorový nesoulad na denním pořádku.
Nečase dostal ke dnu špatný výběr nejbližších spolupracovníků. Statisícové odměny pro premiérovu blízkou spolupracovnici Janu Nagyovou jsou malicherností oproti jejímu zatčení. To se dá považovat za bezprecedentní jev. Nikdy takto vysoce postavený zaměstnanec Úřadu vlády zatčen nebyl. Za personální politiku nese Petr Nečas plnou odpovědnost.
Východiskem ze vzniklé situace by měla být rezignace Petra Nečase na post předsedy vlády i ODS.
Vláda - pokud má ambici dovládnout do řádného termínu příštích voleb - by měla mít důvěryhodného lídra. Za toho se Nečas po čtvrtku považovat nedá. Neskutečný personální přehmat, který ukázal v případě Nagyové, mu sebral velkou část zbytků důvěry.
Nečas by měl rovněž opustit post předsedy ODS. Očekávanou negativní kampaň ČSSD by stěží ustál s nadhledem jako v roce 2010. Těžko by přesvědčil voliče, že je tím správným a ideálním kandidátem na pozici premiéra. Zatčení vedoucí vlastního kabinetu se přece jenom neděje každé volební období...
Petr Nečas by si měl uvědomit závažnost situace. Případné setrvání ve funkcích by bylo vítaným předvolebním dárkem pro levici. Nevyhnutelnou porážku ODS může zmírnit pouze změna, která by mohla přinést podobný efekt jako v roce 2010. Pokud však Nečasova sebereflexe bude nulová, pak může levice vesele vstříc možné ústavní většině.
