Budování Ústavu pro obhajobu totalitního režimu pokračuje

Minulý týden Rada ÚSTR schválila složení nové Vědecké rady. Ta bude mít dočasně dvanáct členů. Třetina z nich byla členy KSČ. Členem Vědecké rady se stal i Petr Pithart, který byl před lety proti vzniku samotného ÚSTR. 

Členy Vědecké rady ÚSTR jsou od minulého týdne i bývalí členové KSČ - Petr Pithart, Vilém Prečan, Jan Rataj a Zdeněk Beneš. Na Vědeckou radu (na rozdíl od Rady ÚSTR) se totiž § 19 zákona č. 181/2007 sb. nevztahuje.  http://www.ustrcr.cz/cs/zakon-c-181-2007-sb

Vědecká rada je odborným poradním orgánem pro badatelskou činnost ÚSTR. Z hlediska odborného výše zmíněné kvarteto do Vědecké rady bezesporu patří. Ale co hledisko morální? Jsou bývalí členové KSČ vhodným výběrem?

Petr Pithart do KSČ vstoupil v roce 1960. Na svých stránkách uvádí, že "legitimaci odevzdal v září 1968, takže členství bylo zrušeno". Historik Antonín Benčík v knize V chapadlech kremelské chobotnice Pitharta označil za zarytého příznivce Antonína Novotného. Názorový přemet udělal až pod vlivem událostí v  lednu 1968. Ze stalinisty se stal příznivcem pluralitní demokracie. Je rovněž nutno zmínit, že Pithart byl velkým odpůrcem vzniku ÚSTR.

Normalizační činnost Jana Rataje popsala historička Helena Krejčová. Rataj v letech 1981-1990 působil v Ústavu marxismu-leninismu UK v Praze, kde vyučoval dějiny KSČ a mezinárodního dělnického hnutí. Jak uvedl server idnes.cz -  Rataj tyto informace na svých stránkách neuvádí.

Ve Vědecké radě ÚSTR jsou ještě další dva bývalí komunisté - Vilém Prečan a Zdeněk Beneš.  

Někteří členové Rady ÚSTR mají tendence období komunismu bagatelizovat. Výtky na složení Vědecké rady Petruška Šustrová odrazila slovy, že "každý má právo změnit svůj názor". Jiná členka Rady Emilie Benešová hovořila "o skvostných jménech v nové Vědecké radě".

Mantrou Rady je odpolitizovaní Ústavu. Činy však hovoří o opaku. Před měsícem v Partii Lubomír Zaorálek označil za nehoráznost, že ÚSTR opomíjí zásluhy disidentů, kteří byli členy KSČ. Po měsíci je Petr Pithart - kterého Zaorálek zmínil - zvolen do Vědecké rady. 

Levice považuje ostrakizování Šabaty, Pelikána, nebo Dienstbiera st. za laciný antikomunismus. Nesouhlasím. Je třeba znát celou pravdu. Není jenom Šabata-disident. Je i Šabata-stalinista, který se aktivně podílel na vysokoškolských čistkách. Totéž platí o Pelikánovi. Dienstbier v 50. letech zahájil kariéru zahraničně-politického redaktora Čs. rozhlasu. Proti režimu se postavil až po roce 1968.

Velká část levice by jistě přivítala jinou interpretaci historie. Šabatu a další bez temné minulosti. Výklad období vlády KSČ podle Michala Uhla.*

Doufejme, že se tak nestane. Ústav by měl totalitní režimy kriticky zkoumat. Ne obhajovat.

* http://petrtvrzmladsi.blog.idnes.cz/c/332149/Radni-USTR-Uhl-Jen-hujeri-povazuji-diktaturu-KSC-za-dobu-temna.html