Půst: 24. den

My jsme byli jiní. To slýchávám z úst starších. Teď vlastně nevím, kam věkově patřím ...

Samozřejmě myslím věkem. Jednou jsem četl na internetu? 12-15 fajn lidičky, 15-20 dospěláci, 20-25 senioři a více než 25 - fosílie :-)

Padesát je pro mě tak něco mezi. V rehabilitačním a v nemocnici jsem slýchával: mladej, podej mi to, mladej, přines to ... Nechci říct, že šikana, ale pokud jsi měl jako já JEN 50 ... Jednou jsem to neskousl. Jeden důchodce zapomněl na "kouzelné slovíčko" a dost volgárně po mě něco chtěl. Nezbylo, než mu říct: polib si prdel... Když ke mě přišel a začal do mě dokonce "požďuchovat", zkroutil jsem mu ruku za záda a říkám: to slovíčko, které jsem od tebe ještě neslyšel, je PROSÍM TĚ a učili ho v první třídě. Mrazivý klid na pokoji. Nikdo ani nedutal.

Netřeba říkat, že jsme se pak stali velmi dobří kámoši. Když byl u nás na pokoji jeden známý na návštěvě, hleděl: prosím tě, děkuji ti ... byl prý v šoku, jestli tu není pokoj nějakých Jehovistů ... ne, slušnost nejsou žádné čáry :-)

A k věku: babička se přestěhovala na Staré Bělidlo (nebo tak nějak) v požehnaném věku 55 let. Boženo, Boženo !! Co mi to děláš ??

Na jižní Moravě, jsem trávili celé prázdniny. Nějaké to děcko navíc, to se nějak nebralo. Bylo nás tam na prázdninách i 10. Jednou se stavěl nový dům a na zahradě vyráběl tesař z kulatin trámy. Mohutnou sekerou, ostrou jako břitva. Pomalými pohyby přitesával požadovaný tvar. V polední přestávce jsme tam zůstali jen děti (4-10 let). Jeden z bratranců si se sekerou pohrával. Byla fakr těžká. Jeden položil ruku přez kládu a říká: a že nesekneš ? A že seknu. A že nesekneš ? Bohužel sekl. Prostředník visel jen na kůži. Krve bylo dosti. A řevu ... Ošetřili mu to, sehnali auto, zavezli ho do nemocnice. Tam prst přišili a protože tenkrát lidé znali, co v takových případech dělat (takových úrazů byla spousta), prst byl normálně funkční (i když trochu míň ohebný). Použili pro jeho uchování tak jednoduchý fígl ...

Tak jak jde říct: to za nás nebylo, my jsme byli jiní. Pokud se podívám za sebe s klidem mohu říct:  byli jsme mnohem horší :-)

Půst: 24. den - váha 70,5 kg, ranní tlak 145/91. Vylučování úspěšně pokračuje. Vše podle plánu. Trochu více začínám spát. Nejvíce času věnuji procházkám. Trochu mám "skleněné" oči  hodně mi slzí.

Přeji VŠEM příjemný den a díky za maily.

JÁ, PE♥TR :-)