Půst: 20. den

Každý den není posvícení. To mě napadá, když se nic neděje. Čekám ... čekám na další dny ...

Čekám co přinesou další dny. Program dne se skládá jen ze cvičení, maditací, procházek a spánku. Vše se pravidelně opakuje. Když se vzbudím ve 3 ráno, ani mě nenapadne, že by to mělo být nějaké neobvyklé.

Ve čtvrtek jsem zařadil do programu otužavání. Nevím, dá-li se tomu tak řict. Po cvičení si dám čaj, osprchuji se studenou vodou, pak si dám jen tričko, "připřáhnu" Bibi a jedem (přesněji jdem). Abych se trochu vyhnul překvapeným lidem, beru to nahoru Na Hliník a kolem Olešné. V batohu mám pro případ "nouze" bundu (větrovku). Zima nevadí, ale vítr by neměl být. A když se pak kolem poledne objevá slunce, musím říct, že je FAKT teplé.

Nad Olešnou si někde na lesní mýtině zacvičím. To už musí "dolů" i tričko.

Pracovat se svým metabilismem jsem se trochu naučil o loňském půstu. Jak mi řekla doktorka: díky těm vašim půstům jste si někně rozhodil metabolismus. Jak já u doktorku miluju (i ty její rady).

S jedním mladým lékařem, se kterým konzultuji některé své počiny, to hodnotil asi takto: nevím, co se s vámi děje, ale na tom otužování bych neviděl nic špatného. Ale s rozumem. Jak cítíte, že je vám zima, rychle do tepla a ohléct.

Když se řádně rozcvičím a provedu "ohřevné rituály", jsem schopen minimálně 30 minut vydržet. Na venkovní teplotě nezáleží. Loni jsem v pohodě cvičil a při -18 stupních Celsia.

Tento rok jsem se trochu zdokonalil. Rozcvičení už není třeba. Stačí několik minut zapracovat na zvednutí krevního tlaku a jde se na mráz.

20 den: váha 72 kg, ranní tlak 165/105. Celkově VELMI uvolněný a klidný. Musím na sobě HODNĚ pracovat. Cítím, že přichází další vlna ...

Přeji VŠEM příjemný den a hodně lásky

JÁ, PE♥TR :-)