Párové orgány, čili orgány, které (většinou) bývají v páru. Tak děkuji za maily. Asi jsem některé dost rozhodil: Co si to dovoluji ? Chceš nás, doktory, učit ?? Tak si to tak neberte. Vždyť to je jen jeden pomatenec, který neví, co mluví. A, jak je známo, KAŽDÝ má možnost, TO NEČÍST :-) Kolik lidí by to prý muselo číst, abych s psaním blogu zkončil ?? Množství mě moc nezajímá. Stačí, když si to přečte 10 lidí.
S tím záměrem byl blog zahájen, že budu svým známým poskytovat informace o svých půstech a o celkovém stavu. Že se to trochu zvrtlo ? Nevadí.
První půst jsem zahájil 1.1.2010 a byl z hlediska dalšího vývoje zlomový. Do deníku jsem zapsal: váha 99 kg, ale v 11. a 12 měsíci 2009 se mi váha pohybovala v hodnotách 96-106 kg. Jaky bych byl vnitřně "tlačen" ke svému rozhodnutí.
I před samotnou změnou se mi událo "několik" drobností, např. mi "vypadla" kožní znaménka. Jak jsem dopadl na kožním jsem jednou psal, nebudu se opakovat.
Změna se udála 31.12.2009, kdy jsem se pod vlivem 3. mrtvice rozhodl pro radikální řez: Odložení všech léků (bral jsem je na všechno, kolem 1200 Kč měsíčně), vodní půst (držel jsem ho 35 dnů) a pohyb, pohyb a pohyb, ve všech formách. Vycházky, cvičení, meditace ... Období to nebylo lehké, jelikož jsem vůbec nevěděl, do čeho jdu. Nějaká příprava ... Zbytečnost. Problémy vyřeším za chodu.
Ale tu zima si nedovedete představit. Často jsem v teplákách, teplých ponožkách, mikině, svetru a čepici uléhal do peřin a když jsem se probudil ... byl jsem ještě zmrzlejší, než předtím. Byl jsem tak promrzlý, že jsem se ani nemohl rozhýbat. Přibližně 15 dnů jsem takhle "přežíval" než jsem se naučil pracovat se svým metabolizmem (nebo S ?). Poznal jsem, co tělo potřebuje a jak ho "přinutit" pracovat. Byl jsem pak schopen ráno cvičit (bylo -10 st.C) třeba 20 minut bez trička a necítil jsem vůbec chlad. Mou oblíbenou činností byly vycházky se psem v tričku. Občas mě v lese někdo potkal a začalo se říkat: po lese běhá nějaký blázen bez trička. Nejpříjemnější bylo, když mě při takové vycházce přepadla sněhová vánice. Přišel jsem domů, na hlavě 10 cm sněhu (byla to super izolace), omyl jsem se studenou vodou, pořádně vytřel froté ručníkem a šel cvičit. Proud vnitřní energie byl nekonečný. Nešlo si na chvíli sednout, to bych se zbláznil. Nakonec jsem mezi 15. a 30 dnem spal 2-3 hodiny denně. 30. den se vše změnilo. Spal jsem 8 hodin v kuse. Znovuzrození. Lehký, prodýchaný, odpočatý, klidný ... Myslím, že jsem dosáhl toho, co jsem potřeboval. Ještě 5 dnů jsem pokračoval setrvačností, ale stále víc, jsem si uvědomoval nutnost "uzavření kruhu". Navíc jsem se od 20. dne začal zabývat vlastním systémem cvičení. Zde byla jednou z mých podmínek vyvážená strava. Něco za něco. Nechci se věnovat "extremům". Za dobu svého léčení (7 měsíců) jsem jich potkal dost a dost. Půst jsem držel 35 dnů. A bude-li to třeba, nudu ho klidně držel i 50 nebo 70 dnů. Na délce nezáleží. Rozhodující je pro mě důležitost vlastního přesvědčení.
Vše, co jsem potřeboval, jsem našel v knihách. Vším, čím jsem se řadu let zaobíral, na vše jsem si vzpomínal. Říkají: univerzální vědomí. Vše, co potřebuji, dostanu, pokud o to nebudu usilovat. Můžeš to 100x číst: dosahovat neusilováním. Když si to , ale SKUTEČNĚ uvědomíš a začneš PRAKTIKOVAT ... tvůj pohled se očistí a uvědomíš si PODSTATU. Svou vlastní podstatu. Uvědomíš si SÁM SEBE. Jak očistné.
Sednu večer v PC a naklepu blog, trochu ho po sobě přečtu (ten kyslík) a ani si nevzpomenu, že jsem včera napsal: konec 1. dílo. Tak snad někdy jindy. Nechám tomu volný průběh.
Děkuji za maily, které dostávám. Chvíli nebudu odepisovat, nejde to stíhat. Mailů je kolem 15 denně. Tak SORRY.
A jedna rada: praktikovat, praktikovat, praktikovat, praktikovat, praktikovat, praktikovat, praktikovat, praktikovat, praktikovat, praktikovat, praktikovat, praktikovat, praktikovat, praktikovat a zase praktikovat ...
Protože, jak praví čínské přísloví: Mluvením rýži neuvaříš :-))))) (ani ty, Petře Slezáku)
Příjemný den VŠEM a hodně lásky
JÁ, PE.TR :-)
