Pacien odmítl předepsané léky.

Jsem si vědom, jak jednoduché je něčím "znepříjemnit" život. A nejedná se jen o lékaře. Co se mi stalo:

Při hospitalizaci na jednom nejmenovaném oddělení nejmenované nemocnice jsem byl propouštěn. Asi dvě hodiny jsem čekal na propouštěcí zprávu. Byl jsem rád, že jdu domů. Nemůžu říct jedinou výtku na adresu lékařů, či sester. ...bez ztráty kytičky :-)

Při přebírání léků jsem "objevil" nový lék. Ten jsem neznal. Od mládí jsem zvídavý a taky si rád pročítám příbalové letáky. Sestřičky se ptám: co to je za lék ? Ta na to kouká a je vidět, že asi moc neví, o co se jedná. Chvíli uvažuje a pak mi říká: ...zeptejte se pana doktora. Vcházím k lékaři. Ani stín pochybnosti. Ptám se na lék, který držím v ruce. To je na celkové posílení organismu, zní odpověď. A kdo mi to předepsal ? Já jsem vám to přidal na přilepšenou. Vždyť to ani nemá příbalový leták, odpovídám. Kde si o tom léku mohu něco přečíst ? Lékař trochu znejistěl a přitvrdil: podívejte se pane Slezák. Váš zdravotní stav po několika mtvicích není dobrý. Myslím si, že tento lék by vám pomohl. Přidal jsem vám ho já. Prohlížím si obal. Vše je psáno Německy, dole větším vytištěno: Hamburk ... Chvíli žmoulám tubu v ruce, pak ji vhazuji do odpadkového koše. Na nějaké vaše experimenty nejsem zvědavý, říkám. Po několika minutách čekání na chodbě se dveře otevřou a lékař mi podává propouštěcí zprávu. Neshledanou. Loučíme se.

Vycházím před nemocnici. Usedám na lavičku. Je příjemné sluneční dopoledne. Pročítám si propouštěcí zprávu. Celkem obstojně se již v lékařském názvosloví oreintuji. Na konci je připsáno: Pacien odmítl užívat předepsané léky. Přečtu si to několikrát za sebou, než to pochopím. V duchu si říkám: tak tohle bylo, pane doktore, úplně zbytečné. Založím zprávu do kapsy v bundě. Je tak teplo. Hlavně, že jdu domů. Zvedám se, beru do rukou tašku a vycházím vstříc dalšímu osudu.

Přeji všem lékařům příjemný dny. Prosím, zůstaňte (a nezlobte pacienty).

JÁ, PE¦TR :-)