Neotravuj Boha. (má jiné starosti)

Stále člověk upadá do stejných stereotypů. Když má problémy, stěžuji si, když se mu něco povede, raduje se.

Vrána k vráně sedá, po ostravsky: jaky šel, takeho potkal ...zdroj: internet

Někteří se radují i (zdánlivě) nezdůvodně :-))) Většinou ti z ústavu. Blahoslavení chudí duchem ...

Seděl jsem se známým na kávě "U Kemala" (cukrárna na místeckém náměstí). Trochu mě zkouší. Dalo by se to čekat. Je duchovní v jedné církvi. Velmi spokojený. Po "všeobecném oťukání terénu" je na něm vidět, že je s mými vědomostmi spokojen. Mlčíme. Náhle se mě zeptá: A nechceš se na něco zeptat ?? O Bohu, o mě, o mé rodině ... prostě na cokoli chceš. Usměji se. Je zbytečné se na cokoliv ptát. Vybral jsi si za svou cestu službu Bohu. Tohle já dobře znám. Já jsem s nejvyšším 3x hovořil. Chvíli mlčíme. Pak se osmělil on a zeptal se: A co ti řekl ? Odpovím: řekl mi všechno. A proto bíšu na svém blogu: VÍM. Odpověď ho moc neuspokojila a tak se znovu ptá: A co ti řekl ? Říkám, že všechno. Jednou jsem ho i viděl, ale to bych nikomu nepřál. Je to hrůza. Asi týden jsem se z toho vzpamatovával. Duchovní schvíli přemýšlí a pak se osmělí: Já taky často hovořím s Bohem. On mi ale nikdy na mé dotazy neodpovídá. Usměji se: Neodpovídá ? Protože ho pořád něčím otravuješ. Zase mlčíme a já po chvíli řeknu: máš rodinu...několik dětí...máte se všichni moc rádi...večer si zpíváte náboženské básně..jste všichni se životem moc spokojeni. Ty máš ale trochu problémy s trávením. Byl jsi na vyšetření, a prý jsi úplně zdravý. Moc tomu nevěříš. Starší dítě ti dělá velkou radost. Vyvalí překvapením oči: Ty znáš moji rodinu a moje děti ?? To, co jsi řekl, je úplně o mě. Jak to všechno víš ? Kdo ti to řekl ?

Chvíli uvažuji. Teď je příhodný čas se vzdálit. Ukazuji rukou na oblaka a říkám: To víš. My nahoře všechno víme. Ale my nesmíne ani naznačovat. A směji se. Známý sleduje mou nataženou ruku a ptá se: Vy nahoře ? A taky natahuje prst směrem k obloze. Položím mu ruku dolů a říkám: Nahoře, nehoře... já ti jen ukazuju, že tu jde pěkný mrak a že bude pršet. Měli bychom jít domů. Chystám se k odchodu.

Náhle se u nás zastavuje žena v bílém plášti: Dobrý den, chtěla bych se s vámi, pane doktore, sejít, kvůli tomu vašemu cvičení. Slyšela jsem od několika lidí, že to je hotový zázrak. A to, jak jste se sám poléčil ... zázrak. Zvedám se k odchodu. Ženu neznám a nebo si na ni vůbec nepamatuji. Podívám se na ni a říkám: Zázraky se nedějí. To jste se patrně spletla. Kolega duchovní je taky vedle. Nechte nás, prosím, a odejděte. Pokud něco chcete, pošlete mail.

Žena je překvapena o odchází. Kolega duchovní je taky překvapný: Co to bylo ? Ty ji znáš ? Ty jsi lékař ? Co vlastně děláš ? Čemu se věnuješ ?? Jsi léčitel ?? ...

Chvíli uvažuji. Příliš mnoho dotazů. Pak nahlas dodám: Příliš mnoho dotazů. Nějak mě to unavuje. Promiň, že neodpovím. Můžeš si o mě něco přečíst. Na mých internetových stranách. www.petrslezak.cz Kolega je spokojen. To si rád přečtu. Podáváme si ruku a rozcházíme se. Asi bude překvapený, že jsou stránky "ve výstavbě". Ale dělá se na tom. Kdo si počká ... nic neuspěchat :-)))

Příjemný den VŠEM dochovním ze všech církví. Buďte v klidu. Peněz na vaši činnost se ve stáního kase  najde dost. Přece se "naše" vláda nebude chovat jako ... jako nějací komunisti :-))))

Mír ve mě.

JÁ, PE♥TR :-)

ENERGIE-PRÁCE-CESTA

PS pro všechny pracující ve školství a "proklínají" počasí mám dvě zprávy: Za prvé: slunce stále svítí na svém místě, Za druhé: bohužel však není vidět (zatím :-)))

A nebo snad věříš na ono: Poručímě větru, dešti ! ??? Zatím to moc nefunguje a jak říká děda Komárek: A chčije a chčije. (Děda Komárek, ať si říká, co chce, TY budeš mluvit slučně, Petře ).