Mír v sobě.

Jeden nejmenovaný (Adolf) napsal: Můj boj (Main kampf¨). Asi bych měl napsat dvě knihy: Můj mír a Nevadí :-)

Vidím, co chci.zdroj: internet

Smíření se sám se sebou a přijatí sám sebe. Když se podívám do zrcadla vidím spokojenéhoa  usměvavého důchodce, který má rád cvičení.  Mám pořád (na všechny známé) čas. Stíhám (zatím).

Přidal se k nám na hokeji. Nikdo nevěděl ke komu patří a tak jsme ho tu nechali sedět. Vypil něco málo piv a vykouřil něco hodně cigaret. V přestávce si postěžoval: jsem bezdomovec... nemám žádné peníze... všechno jsem prohrál v automatech ...a prochlastal...všichni se mě zřekli...včera jsem utekl z ústavu... Přerušuji jeho netok myšlenek: tak na to znám jedno cvičení ... Zamračí se a s cigaretou v ruce říká: děláš si ze mě prdel ?? Já jsem bezdomovec. Uklidňuji ho: z toho si nic nedělej (Let it be). Alepoň máš hodně volného času na cvičení. Chvíli uvažuje a pak smutně dodává: Škoda, zítra jedu zpátky na léčení. Dobrovolně. Asi teď moc času na cvičení mít nebudu.

Vzpomínám si na jednoho bývalého kamaráda. Když někdo (kdokoliv) řekl ŠKODA, vždy dovával: Škoda je jen toho, co baba sežere. Nikdy jsem to nějak nechápal. Až náhle (žena, nůše, píseň, kost). Ženy. Hodně se nepřejídejte, ať jste zdravé a štíhlé, ať se nám (všem) líbíte.

Spolustolovník přerušuje diskuzi o cvičení, postaví se a s veselým prospěvováním nám sděluje: Pééépík je nejlepšííííí... V tom ústavu to opravdu asi nemají jednoduché.

Nevadí, nevadí, nevadí ...A komu to vadí, ať mi klidně ... dá pusu.

Příjemný den a držte palce našemu hokeji. A kdo nebude držet: Nevadí, nevadí, nevadí ...

JÁ, PE♥TR :-)

ENERGIE-PRÁCE-CESTA