Netrpělivě jsem si přečetl "desatero důchodce". Ćlánek se mi zdál tak jasný. Několikrát jsem si ho vytiskl ...
Při pohybu po parku (Smetany v Místku) se dá sem-tam nějaký důchodce objevit. Jsou tam i nějací bezdomovci, ženy s malými dětmi, pobertání mládež a různá jiná "havět". Dnes jsem se však zaměřil na důchodce. Hned na první lavičce jeden sedí a tak k němu vrhám a ihned se pouštím do hovoru.
Dobrý den, jmenuji se Petr a nesu vám radostnou zprávu ...
Chlapík se na mě podívá a řekne: Pokud myslíš, jako dobrou zprávu to, že Ježíš Kristus žije a že tu s ními žijí mimozemšťané, tak ... tak mi polib ...
Sedíme vedle sebe a mlčíme. Je jasné, že "radostná zpráva" se má oznamovat pomaloučku a polehoučku. Nic neuspěchat.
Podávám mu potištěný papír a na něm "Desatero důchodce". Pomalu se do textu začítá a začíná se viditelně usmívat. V závěru je už smějě nahlas a kroutí hlavou. Podává mi potištěný list a ptá se: To jsi napsal ty ?
Na to jeho tykání nereaguji a dodávám: Ne, to jsem nepsal já, to napsal jeden ... jeden ... Uvažuji, jak to formulovat. Jeden známý. A on je nějaký psycholog ?
Hledím na papír, který mi vrátil a pak dodá: Jedna věc tam chybí. Je jedna věc, kterou musí udělat důchodce jako první.
Vůbec to nechápu: Co je bod jedna ?
První věc je, že se důchodce musí ke svému důchodu dostat. Dostat se ke svému důchodu, než ... něž mu ho nějaké exekutorské H O V A D O zabaví.
A náhle je jasné odkud vane vítr. Pan důchodce má nějakou exekučku a je z toho nevrlý. Tak tady je osvěta marná a nemožná. Vstávám a na odchodu mu říkám: A není škoda si kvůli nějakým penězům kazit tak pěkný den ? Jednu chvíli mě přepadlo nutkání popsat svůj příběh a nekonečný sled exekucí, který mě, od přidělení důchodu provází ? Je to zbytečné. Důchodce ví své ... je třeba zasadit (do jeho bolavého srdíčka) zrnéčko optimizmu. Podávám mu ruku a říkám: Ježíš Kristus má rád všechny lidi. I Neplatiče :-))
Důchodce se otočí na druhou stranu a procedí mezi zuby: Pokračuj dál, ty jeden ... (hledá nějaká vhodná slova), ty jeden ... RADÍLKU ...
Jdu kolem Alberta na místecké náměstí. Mám ještě jednu domluvenou schůzku. Pozdě. Je 13:30 a schůzku jsem měl ve dvanáct. Kdybych se tak nevykacával ...
Tak mé krátké shrnutí dnešního dne:
Jednoho důchodce jsem vzdělal, jednoho jsem naštval, jednomu jsem sdělil Ježíšovo slovo. Dnes jsem ani nehřešil, ani nepil alkohol, ani nekoupil žádné sladkosti ... Myslím, že s dnešním dnem můžu být opravdu spokojený. Děkuji ...
... děkuji VŠEM, kteří můj blog přečetli. KO-NEC (amen)
PE♥TR 35 :-)
ENERGIE-PRÁCE-CESTA (C.I.T.)
PS. Soráč, Ivane, nějak jsem to nestihl a ... a U Kemala se nečepuje Fernet :-)))
