A neboli, hlavolam (pro všechny). Sešel jsem se se svým známým pastorem. Celý týden jsem uvažoval, na co bych se ho zeptal. Opravdu nemám potřebu se ptát. Neptám se ani sám sebe. Jen si se sebou povídám. Ale to se prý dá léčit :-)))
Moje kořeny.PE♥TR :-)
A přece mě něco napadlo. I když odpověď jsem znal dopředu (jak jinak). Bylo vidět, že je rád, že se chci na něco zeptat. Chtěl bych se tě zeptat, KDO vytesal do kamenných desek "desateru". Chvli uvažuje: No přece Bůh. A čím ho tam vytesal ? Jak čím ho vytesal ? Ptám se, čím Bůh do kamenných desek vytesal "desatero". Má Bůh nějaké ruce ? Poslouchá ho někdo ? Vidí ho někdo ? Známý uvažuje: pokud připustím, že Bůh nemá ruce, pak musím konstatovat, že nemá ani uši, ani oči ... je z toho nějaký zmatený. Znovu tedy opakuji otázku: Kdo to vytesal ? Po chvíli uvažování odpoví: Nevím. To opravdu nevím. Jen se usměji: Vytesat to nemohl nikdo jiný, než ten, kdo to přinesl, čili... Nechme toho, myslel jsme si, že trochu uvažuješ, ale musím tě zřadit k těm, kdo bibli znají, ale jí nežijí.
Jsou dva typy vědomostí. Jedny jsou ty, které jsem se naučil od jiných (čili přejal jsem je) a druhé jsou ty, které jsem sám poznal. Promiň, ale jen opakuješ něco jiných. Co kdy a kde řekl. Jsi snad Bůch ? A opakuji svoje oblíbené rčení: Mluvením rýži neuvaříš. Známý je zaražený (pak větry :-))) A to si myslíš, že po tolika letech práce ve sboru, nic neumím ? Trochu ho zklidňuji: Proč si to bereš osobně. Jeden blázen něco řekne a tebe to urazí. Pochop, je to jen můj názor. Mám tě rád. Tvoje znalosti, vědomosti o bibli, tvoje kázání ... Opravdu si myslím, že jsi Služebník Boží. Dokazuješ to celým svým životem. Stařilo. Nechtěl jsem se pouštět do dalších rozprv. Navrhuji: teď je příhodný čas, zajít a spláchnout hořkou příchuť ještě něčím hořčejším. Nejlépe Ferneten. Známý se náhle postaví a říká: Jdu domů. Lékař mi zakázal pít alkohol. A nejsem zvědavý na nějaké poučování od někoho, kdo to v hlavě nemá v pořádku. Chvíli ho pozoruji. Pak pronesu ono "známé": Promiň, nechtěl jsem tě urazit, omlouvám se ti, miluji tě. Mám tě fakt moc rád. Známý jen zakroutí nechápevě hlavou. Ahoj, ať se ti daří. I tobě, pastore. Bůh tě provázej.
Už se těším, až si pokacám s Jardou (JK). Na toho se MOC těším :-)))
Sleduji ruch na ulici. Přistupuje ke mě tmavší spoluobčan: Dobrý den pane. Mohu vám nabídnout vynikající parfém. Normálně stojí 800 korun, ale teď vám ho mimořádně mohu nabídnout za 300 korun. Chvíli se umívám. Asi je pravda, že se velká část čechů žíví podomním prodejem. Obracím se na mladíka: rád bych si od tebe ten parfém koupil. Ale jsem důchodce a zrovna čekám na důchod. Je mi opravdu moc líto, že si ho nemohu koupit. Jeho "koleda" ho bere za ruku: Jdeme pryč, vidiš, že si z tebe robi kokota ? Usměji se na něho: já vás oba dva mám TAK rád. Jako svého vlastního bratra. A jak vás oba miluje pánhůh ? To si ani nedovedete představit... nevím, proč ze mě děláte KOKOTA vy dva !?!?!?
Sedím v cukrárně sám. Sleduji, jak se po obloze posunují mraky. Jdou ze severu, čili bude chladno. Doma nasazuji na hlavu zimní čepici a vycházím ven s Bibi. U vchodu na mě hledí mladý pár a zdraví. Odpovídám: Asi bude chladno. V Korutanech napadl sníh a vytáhli sněžné pluhy. Mladí se na sebě nechápavě hledí. Asi jim připadám hodně "nadčasový". Jsem rád, že mám z internetu "dobré" informace a že je umím dobře využít. A že se prý někde po někom střílelo ?? Inu, to se občas stává. Když tu máme ty zbraně. Extremismus je VŽDY nebezpečný (minimálně pro "extremistu"). Je to nepochopitelné (pro některé), ale i JEHO má Bůh rád. Když všechny, tak všechny. A nebo snad nějaká selekce boží lásky ?? Asi mám další doraz pro pastora :-))))
Příjemný den všem pracujícím a podnikajícím (i romům). Ať se dobře vede ŠEM.
Mír ve mě.
JÁ, PE♥TR :-)
ENERGIE-PRÁCE-CESTA
