Debradace školství ?

Tak si na to jistě mnozí z vás vzpomínáte. Střední škola, jako klíč k lepší práci. Celkem ani moc nikoho nezajímalo o jakou stření školu se jednalo. A cesta na vysokou ? Otevřená téměř pro všechny :-)

Naše promoce.PE♥TR :-)

I já, i když jsme neměl nejlepší výsledky, jsem se na vysokou školu dostal :-)

Potkal jsem známého. Žádný génius. Někdy spíše až žasnu, co ze sebe "vyplodíl". A to nejen na poli politiky, ale především na poli běžného života.

Začal pracovat ve státní sféře. Jako úředník. Přibližně před dvaceti lety jsme spolu absolvolali kurz o účetnictví. Já z nutnosti (podnikal jsem) on taky z nutnosti (pracoval na fanančáku). Za některé dotazy se šlo jedině stydět. Předevší ze strany úředníků.

A pak někdo rozhodl, že je nutné, aby pracovníci na f. úřadu měli nějaké vyšší vzdělání. Něco, čím by se asi trochu odlišili od nás "obyčených smrtelníků". Ono je přece rozdíl klepat na dveře, na kterých je jen jméno a klepat na dveře, kde je i nějaký titul. Nejčastěji se tyto problémy dají srovnat titulem mgr. A tak nezbyde, než se zůčastnit nějaké školy, která je ukončena školou s titulem MGR a je vyhráno.

A jak zle takového absolventa poznat ? Především tím, že dělá ve státní správě. Když ho potkáte poznáte, že na něm vzdělání celkem nezanechalo viditelné stopy. Všemu rozumí (nějaký brouk pytlík je proti němu "hadra").

První, co absolvent udělá je vylepení titulu na schránku MGR + jméno. Trochu se zviditelní. A včude ukecaná paní pošťačka vykoná své :-)

A že přeháním ? Jak jinak si lze vysvětlit, že z celkového počtu 30 uchazečů dokončili studia (a úspěšně) všech třicet. Asi nějaký zázrak :-))) I za komunistů docházelo k "odpadu" ve studiu. Jsme rád, že se to podařilo vychytat :-)

Trochu mi to připamíná socialistickou soutěž. Dají se cíle a v průběhu se to něčím musí vyplnit. Jak řekl jeden známý herec: socialistická soutěž je jako běh pospátku.

Není to nějaký odpor proti vzdělání. Sám jsem vysokou školu nedokončil. Oženil jsem se a chtěl jsem živit rodinu. A bylo mi s ní moc dobře. Neprožili jsme boj o holu existenci jako soupsta jiných mladích rodin. Byli jsme relativně hodně dobře materiálně zajištěni. Věnovali jsme se dětem a žilo jsme jako rodina. Říct, že vzdělání šlo na oběť rodiny je nesmysl. Vždy je jedná pouze o tvou volbu.

Nikdo nebyl s ukončením mojí školy spokojen (z rodičů), jedině Šárka. Byla ráda, že budeme více spolu.

Ještě jednou jsem se musel zůčastnit vzdělávacího procesu a jako pracující se zůčastnil vzdělávání pro pracující. Tato, dva roky trvající škola byla, skutečně výsměchem všem denním čtyřletým studentům. Ale průmyslovky mám tedy dvě. Dvě maturity :-)

Líbí se mi, když se na úřadě s někým bavím a on mě sloví "pane inženýre". Odpovídám: Nejsem inženýr, jelikož jsem školu nedokončil a za jeden semestr se titul inženýra neuděluje :-)))

A nebo bych se taky pokusil ten tytul MGR získat ? Určitě existuje nějaká škola se zájmem o starší studenty.

Ale k čemu by mi měla sloužit ? Nevidím její využitelnost pro mě.

Děkuji za přečnení mého blogu a přeji všem studentům úspěšná den

KO-NEC.

PE♥TR :-)

ENERGIE-PRÁCE-CESTA (C.I.T.)

PS. Nejobtížnější v prvním semestru byla zkouška z mineralogie. Koukám na svůj index. Mineralogie 1. Tak úplně blby jsem zas asi nebyl :-))))