A ven !

Pohár přetekl. Tak reaoval pan President Klaus na současnou politickou situaci. Jen noblesa mu nedovolila zařvat na politické předsedy, které si pozval: A ven !

Dopis od Kristýny (ne Kočí)zdroj: internet

Je to pan president a předpokládá se u něho i určitá "uhlazenost" v jednání. (vydává prohlášení, píše články ... jistě má na to poradce). Totéž se nedá (bohužel) říct o našich zákonodárcích. Volgarita, urážky, pohlavky ... Tady je ještě co dohánět, Jířo !!!!

Něco jiného je chování na veřejnosti a chování v soukromí. Čtyřicet let jsme se učili, že není dobré svůj názor, na některé věci, říkat nahlas. A proč ? Strana si to nepřála. Dnes máme demokracii, zmizela nám však politická kultura. Je to, ale o životě. A život je ...

Sedím v ordinaci u lékaře. Čekám. Lékař se náhle zvedne, ukáže prstem na dveře a hlasitě pronese: A ven ! Zvednu se a beru za kliku. Lékař pokračuje v dlouhém monologu: Nesem zvědavý na nějaké šarlatánské praktiky. Na nějaké čínské podvodníky a léčitele. Neberete léky a já si nepřeji, ať ke mě  chodíte do ordinace ...

Stojím na ulici a uvažuji: Není to náhodou ten samý lékař, který mě "léčil" skoro pět roků ? A těch léků, co do mě nacpal. A že to nebylo zadarmo. A že jsem byl poslušný pacient, o tom není pochyb. Hledím na popír (vzal jsem si ho ssebou) s minulými výsledky: Od shora dolů: negativní, negativní, negativí ... všechny hodnoty v pořádku. Nestálo by za to, blíže se tím zabývat a položit si otázku (pro lékaře) PROČ ??? Co ten "zlobivý" paciet se sebou provedl ? A jak ? Kolika lidem by se pomohlo od bolesti a trápení, kolika lidem by se do života vrátila radost, kolika lidem by se dala nová naděje, kolik léků (i lékařů) by se ušetřilo... kolik, kolik, kolik, samá positiva. A negativa ? Sem tam nějaký ten "šarlatán" :-))))

Po několika týdnech jsem se s lékařem znovu setkal. Pozdravili jsme se. Začal sám: ...a jak se vám vede ? A pořád neberete léky a "blbnete" s těmi půsty. Ale vypadáte šlíhle a zdravě a hodně jste omládl. Nemůžu překousnout, jak mě vyhodil z ordinace a tak trochu nevrle reaguji: Nic moc, hlava se mi pořád motá ... nestojí to za nic. Minule jste mě vyhodil z ordinace ... Lékař mě zastavuje: Já jsem vás minule nevyhodil. To jste si špatně vyložil. Já jsem jen nechtěl, aby se do vás zbytečně nepíchalo jehlama, když máte vše v pořádku ... ???

Tomu mám skutečně uvěřit ?? Ven je ven (a dovnitř je dovnitř). Že by přece jen červík pochybnosti hlodal ve svědomí ??

Lékaře už mám dnes jiného. Na "starého" však vzpomínám s láskou. Láska, to je DOHODA mezi mnou a ...

Po čase jsem potkal známého. Je to lékař. Něco o mém "vyhození" z ordinace slyšel a tak hned zvědavě sondoval: A co tvůj lékař ? Už tě nevyhazuje z ordinace ?? Chvíli uvažuji a pak mu říkám: Z jaké ordinace ? Mě, že někdo vyhodil ? Normálně jsme si nerozuměli a tak jsem přešel k jinému lékaři. Známý neví jak reagovat. Chvatně se loučí se slovy: Já jsem lékař a můžeš mi věřit. Jak se na tebe jednou doktor naštve, může se po tobě pěkně vozit. A opravdu jsi se tak zázračně sám poléčil ?

Příjemný deštivý den všem lékařům.

JÁ, PE♥TR :-)

ENERGIE-PRÁCE-CESTA