Ayaan je vlastně celý život uprchlicí. Donutili ji uprchnout odevšad, kde si zvykla. Ať to bylo v dětství z několika zemí Afriky, nebo v dospělosti z Nizozemska. Ve všech případech byl společným jmenovatelem islám.
Knihu Z područí islámu napsala Ayaan Hirsi Ali, u nás vyšla v roce 2016.
Bezmála čtvrtina všech lidí na celém světě se dnes hlásí k muslimské víře a prvních deset míst v žebříčku zemí, které produkují nejvíce uprchlíků, zaujímají muslimské země.
Muslimské vzdělání, ať v zemích tradičně muslimských, tak na západě, kde mají muslimové své školy, je postaveno na učení se veršů koránu zpaměti, bez možnosti klást otázky, a poslechem přednášek o tom, jak je třeba nenávidět Židy, stát Izrael, Ameriku a všechny nevěřící, protože oni jsou zodpovědní za špatné postavení muslimů ve světě.
Ayaan pochází ze Somálska. Už v dětství prošla několika zeměmi Afriky, načež emigrovala do Nizozemska, aby unikla rodině muže, který si ji, proti její vůli, vzal za ženu. Byl ji přiznán status uprchlíka a bylo ji umožněno studovat. Vybrala si politické vědy. Chtěla přijít na to, proč západ, i když je nevěřící, nemuslimský, má tak vysokou životní úroveň.
Po 11. září 2001 jakoby ji spadly šupiny z očí. Nemohla jen tak přejít, že vražedné ničení nevinných životů je v souladu s učením Koránu a znamenalo pro ni, že již nemůže být muslimkou.
V knize vypráví o těžkostech muslimů, zejména žen, jež žijí v přísně uzavřené tradiční muslimské kultuře v rámci nizozemské společnosti. Popisuje, jak se myšlenky islámu střetávají se západními ideály.
Zamýšlí se nad nejdůležitějšími překážkami v integraci muslimů jako jsou: hluboce zakořeněné násilí, počínaje domácím a konče neustálým oslavováním svaté války, neschopnost klást si kritické otázky týkající se proroka Muhammada a koránu, zacházení muslimů (islámu) se ženami, a neznalost (neschopnost) nakládat s financemi.
Ayaan navrhuje několik možností, které nabízí západní společnost k přechodu milionů kočovníků z kmenových kultur k západnímu pojetí občanství. Tyto vidí jako jediné možné, které jsou schopné utkat se s rozsévači džihádu o srdce a mysl muslimů.
Jako první uvádí povinné veřejné (nikoli muslimské) vzdělání, dále využití feministického hnutí za práva muslimských žen a za třetí otevřená společenství křesťanských církví zdůrazňující Boha, který miluje člověka, neusiluje o státní moc a věda pro něj není nezvaným konkurentem.
Ayaan, ač nyní ateistka, věří, že křesťanství lásky a tolerance zůstává jednou z nejúčinnějších zbraní západní civilizace proti nenávisti a nesnášenlivosti islámu.
Citace z knihy:
„Mnoho lidí v Evropě a Spojených státech zpochybňuje už samotnou tezi, že prožíváme střet civilizací mezi islámem a Západem. Radikální menšina muslimů však pevně věří, že se islám ocitl v obležení. Tato menšina je plně oddána vítězství ve svaté válce, kterou Západu vyhlásila. Jejím konečným cílem je obnova teokratického chalífátu v muslimských zemích a uvalení stejného systému i na zbytek světa.
Převažující skupina muslimů, většinou těch žijících v Evropě a Americe, je přesvědčena, že teroristické činy spáchané muslimskými souvěrci vyvolají ostrou odvetu západního světa proti všem muslimům bez rozdílu (tomu, že by k takové odvetě skutečně docházelo, sice nenasvědčuje skoro nic, ale tento pohled mezi muslimskými přistěhovalci i přes nedostatek důkazů přetrvává a radikálové jej účelově rozdmychávají).
Mnoho muslimských rodin žijících na Západě se s tímto kolektivním pocitem pronásledování izoluje v ghettech, která si samy vytvářejí. Agenti radikálního islámu pak v těchto ghettech pěstují své poselství nenávisti a hledají pěšáky, jež budou coby mučedníci bojovat za svůj pokroucený světonázor.
Nespokojení, zmatení mladí lidé z nefunkčních přistěhovaleckých rodin představují ideální rekruty pro takovou věc. S pokračující imigrací z muslimského světa a podstatně vyšší porodností v muslimských rodinách můžeme tento fenomén nadále přehlížet pouze na vlastní nebezpečí.“
Anotace ke knize zde
O první knize autorky Rebelka. Odvrácená strana islámu pojednávám zde.
