Poslední naděje civilizace

Pád západní civilizace akceleruje tempem, jaké si nedovedli představit ani ti nejmrzutější pesimisté. Její zbývající optimismus je přirovnán k muži padajícímu z mrakodrapu a u každého patra si pochvalujícímu: Zatím docela dobré.

Poslední naděje civilizace
Autor Benjamin Kuras
Vydal Eminent v roce 2016

Hlavním tématem naší doby není migrace a islám, nýbrž pomalá a už několik desetiletí probíhající sebevražda západní civilizace, v níž islám je jen jedna ze zbraní, které k sebevraždě používá. Je to však zbraň smrtelná, která je na dobré cestě nám zasadit konečnou ránu z milosti, jako to už učinila několika civilizacím dřívějším.

My všichni dnes žijící Evropané jsme možná poslední generace zažívající poslední záblesky odumírající západní kultury a výdobytků západní civilizace.

Jsme jediná civilizace v dějinách, na níž stojí blaho a naděje celé planety. Z ní pochází ohromující většina všech vědeckých, technických, uměleckých, ekonomických, sociálních a politických vynálezů všech dob.

Zhroutí-li se ona, propadne se celý svět do chaosu, barbarství a hladomoru. Její záchrana tudíž není nějaký sobecký rozmar. Je to povinnost vůči lidstvu.

A jak se chováme my? Místo abychom se bránili, provádíme sebevraždu. Postupně přijímáme islámské prvky, které nás pomalu rdousí, ze strachu, aby nás nerdousily rychleji. Probíhá tzv. „salámovou“ metodou .

Západ „vyprovokuje“ radikální muslimy nějakým „zlem“ k teroristickému útoku. Umírnění muslimové se od útoku distancují a postěžují si na zesílenou vlnu islamofobie a varují, že by mohla vyprovokovat další teroristický útok. Mainstreamoví politici proto zavedou určitá represivní opatření omezující svobodu nemuslimů. Média, kultura, školství a politika zavedou dobrovolnou autocenzuru, aby nebyly z islamofobie a xenofobie obviněny, a z téhož důvodu policie, soudy a veřejné instituce přestanou stíhat zločiny muslimů. Umírnění muslimové získají větší mocenský vliv.

Po období zdánlivého klidu radikálové provedou další teroristický útok a celý cyklus se opakuje, ale s větší razantností proti islamofobii a předáním většího vlivu umírněným muslimům. Frekvence cyklů se zrychluje a mezery mezi nimi zkracují. Po několika takových cyklech neislámská společnost zjistí, že prakticky odevzdala moc umírněným muslimům. Ale to není vše. Radikální muslimové převezmou moc od umírněných a islamizaci dokončí v tradičním stylu represe, masakrů a zotročení nemuslimů. Cílem je, jako vždy v historii bylo, osídlit, okrást, odzbrojit a umlčet, za čilé spolupráce vládnoucích elit.

Na konci onoho plátkovaného salámu je salaam čili islámský mír. Pax islamica. Podrobení bez odporu.

Západní Evropa se k tomuto konci rychle blíží. O něco lépe je na tom Evropa střední, která se začíná stavět na odpor. Na ní teď možná bude spočívat břímě záchrany kontinentu.

Islám je jaký je, říká Kuras. My na něm nic nezměníme. Má nenávist, loupení a vraždění zakořeněné ve své DNA. Můžeme přežít vedle něj, když mu nastavíme jasné hranice a silnou paži za jejich překročení.

V knize dále klade otázky k zamyšlení „islamofilům“:

Co se můžeme od islámu naučit ve vědě a ekonomii, v politice a ekologii, v sociální spravedlnosti a zabezpečení občanských svobod, ve školství a zdravotnictví? Jak nás může obohatit vědeckými a technickými vynálezy, v estetice a urbanistice, v umění a filozofii, … ?

Přehledně se věnuje stavu muslimské populace a islamizace ve Velké Británii, Francii a Německu, tamní integraci muslimů, odhadovaným počtům salafistů napojených na teroristické organizace a výčtům teroristických útoků. Uvádí počty citlivých městských zón, nad nimiž vlády nemají plnou kontrolu, počty ozbrojených napadení muslimskými imigranty, znásilnění žen a dívek, genitálního mrzačení dívek, prudkému nárůstu rvaček, útoků a zranění noži, nůžkami, železnými tyčemi nebo rozbitými láhvemi…

Dále se věnuje muslimské integraci v číslech a vyjmenovává události, které nás, Evropu, k tomuto stavu přivedly.

Z dlouhého výčtu si uveďme jen pár čísel:

V Británii přesahuje muslimská populace 3,5 milionu, což je 5,5 % obyvatelstva, a stává se tak třetí největší islámskou obcí v Evropě, používající 1900 mešit a modliteben. Bezpečnostní služby identifikují přes 3000 rodilých islámských džihádistů ochotných k veřejným útokům.

Ve Francii se přesné náboženské statistiky neprovádějí, ale odhaduje se, že zde žije 7 milionů muslimů, což je 11 % celkového obyvatelstva a stává se nejislámštější zemí v Evropě. Používají 2200 mešit, jejichž počet se má do dvou let zdvojnásobit. Ve Francii je až 15 000 salafistů, z čehož 1800 jich je napojeno na teroristické organizace.

V Německu žije více než 5 milionu muslimů, v příštích pár letech by jich mohlo přijít až devět milionů.  Muslimové by se přirozenou vyšší porodností do deseti let mohli stát v Německu většinou ve společnosti a zároveň největší muslimskou komunitou v Evropě.

Největší záhadou Německa je to, že bývalou zkušenou svazačku z éry NDR přeměněnou na euroimperiální pseudokřesťanskou, velmi emocionální megalomanku nezavřelo zavčas do blázince. Málokdo poukazuje na to, že spáchala trestný čin proti ústavě pozváním a přijetím milionové invaze bez konzultace s parlamentem. Stejnou záhadou je, že ji nešlehl rákoskou přes prsty někdo z papalášů EU za to, že svým vtáhnutím milionové migrace zavařila celé EU a má navíc tu drzost za ni vyjednávat s Turky a slibovat jim evropské miliardy (stala se snad už celá EU německým protektorátem?)…

Americký fyzik Richard Feynman, nositel Nobelovy ceny, napsal:
Dobří lidé konají dobro, zlí lidé konají zlo, ale aby dobří lidé konali zlo, na to potřebujete náboženství.

Uveďme si ještě tři citace z Talmudu:
Kdo je laskavý ke zlým, bude zlý k laskavým.
Kdo může zabránit zlu a nezabrání, je za ně odpovědný.
Zlo vítězí, když dobří lidé nic nedělají.

Na závěr autor připomíná slova „populistického antidemokrata“ Orbána, díky němuž střední Evropa zůstává posledním zbývajícím evropským územím nezaplaveným islámskou kolonizací.

„Je zakázáno říkat, že ti, kdo přicházejí, nejsou uprchlíci, a že Evropa je migrací ohrožena. Je zakázáno říkat, že desítky milionů směřují k nám. Je zakázáno říkat, že imigrace do našich zemí přináší zločinnost a teror. Je zakázáno upozorňovat, že ty masy přicházející z jiných civilizací ohrožují náš způsob života, naši kulturu, naše zvyky a naše křesťanské tradice. Je zakázáno připomínat, že ti, kdo sem přišli dřív, si zde už pro sebe vybudovali svůj vlastní nový, oddělený svět, s vlastními zákony a idejemi, který štěpí tisíciletou strukturu Evropy. Je zakázáno upozorňovat, že to není nezamýšlený řetěz náhod, nýbrž předem plánovaná a sehraná operace, masa lidí namířená k nám. Je zakázáno říkat, že v Bruselu se spřádají plány přesunout sem cizince co možná nejrychleji a usadit je mezi nás. Je zakázáno upozorňovat, že účelem usazování cizinců zde je přetvořit náboženskou a kulturní krajinu Evropy a přeinženýrovat její etnické základy - a tím odstranit poslední bariéru internacionalismu: národní státy. Je zakázáno říkat, že Brusel teď kradmo pohlcuje víc a víc plátků naší národní svrchovanosti a že v Bruselu teď mnozí plánují Spojené státy evropské, k nimž jim nikdo nedal svolení."

Kurzívou označeny citace z knihy.