„To vám posílá mamka,“ řekla kamarádka a vytáhla z kufru buchtu a ovocný salát. Právě mě přivezla z polikliniky, kde jsem měl rehabilitaci, domů. U milovníka sladkostí a šťavnatého ovoce to vyvolalo úsměv na tváři. Znám jejich kuchařské umění, tak není divu. Podobný scénář se odehrával poslední dobou docela často. Nejen že nám něco s mamkou upekly, ale zavezla mě třeba do kognitivního centra na trénink mozku, nebo na vyšetření k lékaři, nebo do sboru. Ne, nemá taxislužbu, je to „jen“ kamarádka, která je k dispozici, když je třeba a nemůže někdo z rodiny.
Vždy ochotná pomoci, vždy v pravý čas na pravém místě a vždy s úsměvem. Pokud máte rádi houby jako my, určitě by vám je přivezla, když by jela „náhodou“ kolem. Stále nás překvapuje novými nápady. Někdy se třeba „zase náhodou“ objevila s kytkou v ruce, když měla žena svátek. Nezapomínala ani na naše narozeniny. Nejen nás dospělých, ale i kluků. Ani nevím, jak si je zjistila. Kdybyste ji chtěli napodobit, stále byste za ní pokulhávali.
Jednou jsem se jí zeptal, jak to dělá? A ona jednoduše odpověděla: „Jdu třeba do obchodu a uvidím krásné bílé teplé ponožky a napadne mě, že by se hodily kamarádce, která je právě v nemocnici.“ Nemusím asi říkat, co prožívá kamarádka, když ji navštíví a vytáhne dárek.
V prvním roce po mém onemocnění mozkovou příhodou nám pomáhala velmi často. Nejvíce to pociťovala moje žena, na které vše stálo a padalo. Protože musela převzít i mé povinnosti a ještě nové, související s mým onemocněním. Moc ji pomáhalo, když ji někdo s čímkoli pomohl. Nevím, jestli my muži takovou pomoc dokážeme dostatečně ocenit, ale ženy určitě ví, o čem mluvím. Je štěstí, když máte kolem sebe lidi, kterým na vás záleží a usnadňují vám váš uděl.
Je přínosné, když člověk dělá to, čím je obdarovaný, co je mu vlastní, co ho baví a naplňuje. Je radost vidět takového člověka v akci. Každý člověk je jiný. Někdo rozpozná své nadání už v dětství, jiný na studiích a jiný až projde několika zaměstnáními. Řekl bych, že nezáleží kdy, ale jestli vůbec.
Štěstí je, pokud člověk může spojit své nadání a obdarování se svou prací. Naší kamarádce se to podařilo.
