Podvolení

Francois je od mládí obdivovatel Huismanse, klasika francouzské dekadence, takže nebude překvapením, když si ho vybere pro svou disertační práci. A tak jako Huismans konvertoval ke katolické víře, tak on má nakročeno k islámu.

Myšlenka konverze by ho nikdy nemohla ani napadnout, nebýt změn, které se udály ve francouzské společnosti vlivem řízené masivní migrace a přehnané korektnosti.

Francois by se dal charakterizovat jako muž vysokého intelektu, který není schopen navázat trvalý důvěrný vztah. Je to člověk s vytříbeným literárním i hudebním vkusem. Tak jak je jeho favoritem Joris-Karl Huysmanse v literatuře, jeho oblíbeným hudebníkem je Nick Drake, anglický folkový hudebník

Četba Huysmanseových knih ho přivede k tomu, že ho začne považovat za svého přítele, a vlastně se s ním ztotožní, a napíše o něm svou disertační práci na téma Joris-Karl Huysmans aneb spása po pádu.

Je mu blízký Huysmansův jedinečný humor, který čtenáře nabádá, aby se posmíval autorovi. Francois si představuje Huismanse, jak by se zachoval, jak by reagoval v situacích, které ho potkávají a tím si prosvěcuje smutný a bezútěšný život. 

Měl dva dobré důvody, proč se nestát pedagogem. První, že lidé jsou ve své inteligenci tak různorodí, že je nelze vzdělat nějakým univerzálním způsobem, a ten druhý, mnohem silnější, že neměl rád mladé lidi. Jenže, člověk míní a Bůh mění.

Po jmenování profesorem se mu sníží počet přednáškových hodin, takže si je soustředí do jediného dne v týdnu. Zbývající čas může věnovat vlastní tvorbě, psaní. Vlastně napíše jen jedinou knihu, a pak jen přispívá do Revue pro devatenácté století. Ale co pak? Co dál?

Mohl by se zajímat třeba o politiku nebo o válku jako mnoho jiných mužů. Jenže to mu nic neříká. Přitom žije v době, kdy to ve společnosti a na politické scéně doslova vře:

Preference krajní pravice s fašizujícími prvky pod vedením Mariny Le Pen trvale rostou. Je založena Strana francouzských muslimů, která však nemá dlouhého trvání, protože svůj program založí na společností nepřijatelném antisemitismu.

Muslimové se však poučí a založí novou stranu s názvem Muslimská jednota. Tentokrát si dají záležet na umírněných postojích, podporujíce jen střídmě palestinské nároky a udržují srdečné vztahy s židovskými náboženskými autoritami. Je vytvořena i hustá síť mládežnických hnutí, kulturních institucí a charitativních spolků.

Tato politika přinese ovoce ve zvýšení preferencí, a podle posledních průzkumů dosáhne 21%!

I když volby probíhají až s přehnanou korektností, na mnoha místech propukají bitky mezi aktivisty krajní pravice a skupinami mladých Afričanů, kteří se nehlásí k žádné straně. 

Při podobných střetech dřív media poskytovala šokující podrobné informace. Nyní však těchto zpráv ubývá. Jakoby lidem zevšedněly. A tak se ve společnosti objevují „Kasandry“, které předpovídají občanskou válku mezi muslimy a rodilými Francouzi. Francouzská společnost se stále víc propadá, a čím dál víc rodilých Francouzů emigruje.

Kam směřuje francouzská společnost? Přežije školství, jak ho zná Francois? Bude v něm mít Francois své místo?

Podvolení, Michel Houellebecq, 2015 

…Lempereur se ke mně otočil a s překvapivě vřelým úsměvem rychle řekl: „Jistě, vždyť já vás znám… Moc si vaší práce o Huysmansovi cením,“ načež se na chvíli odmlčel, hledal slova, ale stále se na mě upřeně díval, pohled měl tak intenzivní, až mě napadlo, že je nalíčený, přinejmenším musel použít řasenku, a v tu chvíli mi došlo, že se mi chystá říct něco důležitého. Alice nás sledovala oním zároveň něžným a lehce posměšným způsobem, typickým pro ženy naslouchající hovorům mužů, těch zvláštních bytostí, jež jako by neustále vážily mezi pederastií a soubojem. Listoví lip nad námi se rozvlnilo, jak se do něj náhle opřel vítr. Vtom jsem z velké dálky zaslechl neurčitý, tupý zvuk podobající se výbuchu…

Oficiální anotace ke knize zde

Nick Drake je považován za jednoho z nejvlivnějších anglických písničkářů posledních padesáti let. (Zdroj: Wikipedie)