Nevím, jak kdo trávil středy a pátky dopoledne před půldruhým rokem. U mě byly ve znamení tréninku mozku, potažmo zraku. Ne že bych netrénoval mozek předtím, nebo potom, ale v té době jsem mozek cvičil pod vedením specialistů z kognitivního centra v Ostravě, cíleně. Na terapie nás chodilo asi šest. Většinou v důchodovém věku. Já jsem dostal místo vedle 30leté ženy, která byla výjimkou. Dostávala ty nejtěžší úkoly. Zdálo se mi, že je s přehledem zvládá. Tiše jsem ji záviděl. Říkal jsem si, jaký má asi problém, když je tady? Chtěl jsem se s ní dát do řeči, ale znáte to. Pozdravili jsme se, prohodili pár zdvořilostních slov, a pak jsme se každý věnovali svým úkolům. Když jsme skončili, spěchal každý za svými povinnostmi. Dlouho nebyla vhodná chvíle. Až jednou.
Do svého deníku jsem si poznamenal jen strohé údaje. Zjistili ji mozkový nádor. Po operaci byla pět měsíců v bezvědomí. Když se probudila, měla problémy s pamětí. Právě trénink v kognitivním centru ji pomohl k návratu mezi lidi. Den před naším rozhovorem nastoupila znovu do práce a dva dny na to v kognitivním centru skončila. Rozhovor se uskutečnil za pět minut dvanáct.
Byl jsem rád, že se mi s ní podařilo promluvit. Ona ani netušila, že mi dala nový impulz do boje s nemocí. I když po dvou měsících tréninku mozku jsem viděl jen nepatrné změny. „Má smysl pokračovat, nesmím klesat na mysli.“ Člověk vychovaný dnešní společností by si přál všechno teď hned, ale nemoc a její vyléčení vyžaduje svůj čas.
Sestra mi na moji žádost o domácí úkoly začala tisknout knihu s praktickými cvičeními1. Byl jsem na ni zvědav a těšil jsem se, až začnu. Kromě knihy mi domů půjčila hru podobnou té, se kterou jsem pracoval na počítači v centru. Sice to bylo jen na týden, ale mohl jsem trénovat podle libosti. Lépe řečeno, jak můj mozek stíhal :-). Doma jsme si se ženou vzpomněli na jiné logické hry a oprášili je.
Přestože jsem cvičil intenzivně každý den, tak jsem po třech měsících neudělal téměř žádné pokroky. Např. v hledání 66 čísel jsem se pod 10 minut nedostal. Na jednu stranu mě to zklamalo, protože postižení bude vidět nejen na těle, na druhou stranu jsem byl potěšen, protože to není tak špatné ve srovnání s kolegyni po operaci mozku, která ho zvládala s přehledem za 4 minuty.
Když trénink v kognitivním centru pomohl k návratu do práce mé mladší kolegyni, proč by nepomohl i mně? I když jí se to podařilo během roku. Nesmím zapomínat, že měla jiné onemocnění a je o dvacet let mladší :-/.2
1 Žijte každý den – cvičení pro osoby po CMP. 2 O cvičení mozku také článek Člověk nesmí klesat na mysli. Probouzení mozku.
