Jak zabít civilizaci

Džihád jde po krku celé naší civilizaci. Nenajdeme-li k její obraně vůli, zabíjíme ji. Tentokrát možná navždy. A jestli už je nám souzeno odejít z dějin jako tolik civilizací dřívějších, ať to alespoň není poslušně a bez škubání.

Jak zabít civilizaci
Napsal Benjamin Kuras
Vydal Eminent v roce 2015 (v originále 2011)

Kniha začíná 11. září 2001, kdy celý svět sledoval v přímém přenosu zničení dvou budov Světového obchodního centra, a zatímco civilizovaný svět prožíval zděšení a soucit s třemi tisícovkami lidí umírajících v krutých mukách, islámské televize vysílaly davový jásot a oslavné výstřely z kalašnikovů. Islámisté vyslali západní demokracii jednoznačný vzkaz, že milují smrt více, než ona miluje život.

Od pádu dvojčat do konce roku 2010, kdy byla tato kniha psána, bylo na celém světě spácháno 16 600 (šestnáct tisíc šest set) smrtelných teroristických útoků. Je to děsivé číslo, které se stále zvyšuje.

Islámský terorismus je však jen vrcholem ledovce. To podstatné se děje prostřednictvím řízené a stupňující se nelegální migrace, uprostřed západních měst a islamizací společenského života, kultury a politiky.

Není to islamizace osvícená a tvořivá, jakou zažil Střední východ a části Evropy během několika raně středověkých staletí … je to temná bigotní tyranie, která si ze všech svých historických tradic a veršů své klasické literatury vybrala do praktického užívání ty nejničivější, nejnenávistnější, nejkrutější a nejkrvavější jejich součásti. Netají se tím, že naši civilizaci hodlá zničit zvenčí i zevnitř, všemi prostředky, bez ohledu na vlastní ztráty.

Autor připomíná krutosti, jež má na svědomí západní civilizace, přesto je dnes tím nejtvořivějším, nejsvobodnějším, nejhumánnějším, nejspravedlivějším a nejsoucitnějším uspořádáním, jaké dějiny znají. Je to tím, že vychází z biblického desatera a dvou dalších přikázání, které říkají: „Miluj bližního jako sebe“ a „Nečiň jiným, co nechceš, aby činili tobě“. Tyto zákony však islám nezná. Místo toho má džihád, který přikazuje podmanit si celý svět všemi dostupnými prostředky.

Jestliže si západ uvědomuje tendence islámských zemí, především Saúdské Arábie, proč se proti ním nepostaví? Příčinu vidí v pocitu viny za hříchy minulosti: za otrokářství, kolonialismus a genocidy. Společnost západních zemí je rozštěpena na ty, kteří svou kolektivní vinu chtějí odčinit, a tak podporují muslimskou imigraci a ustupují všem požadavkům muslimů, byť jsou proti kultuře a zákonům jejich zemí, a na ty, kteří si uvědomují nebezpečí islamizace a upozorňují na ni. Ti druzí však jsou za svůj postoj nálepkováni jako rasisté, zesměšňováni a stavěni mimo zákon.     

V roce 2010 vyšlo najevo, že britská labouristická vláda, bez vědomí parlamentu a v utajení před medií, se v roce 2000 rozhodla několikanásobně zvýšit imigraci z neevropských zemí. Důvod? Aby Británie už nikdy nemohla prosazovat konzervativní ideály.

Destrukce britské kultury, tradic a školství probíhá tempem a v rozsahu, jaké vyrážejí dech.

Byly vytvořeny nové školské osnovy postavené na „geniálním“ nápadu. Místo aby se imigrantské děti učily kultuře anglické, budou se učit anglické děti kulturám imigrantů. Něco by na tom bylo, kdyby se z učebních osnov nevytratila kultura britská. Ani se mi nechce napsat, jak tyto změny popsal spisovatel Paul Weston. Tento autor vypočítává, jak se změní složení obyvatelstva některých evropských zemí. Podle jeho předpokladu se bílí Britové stanou do roku 2050 v zemi menšinou. Nejvíc by se mělo muslimské většiny obávat Švýcarsko, které by jí mohlo dosáhnout už v roce 2040.

Asi pro mnoho z nás bude překvapením, že Rusko počítá, že do roku 2030 bude polovina jeho obyvatel vojenského věku muslimská, z čehož vyplývá, že brzy bude mít islámskou armádu vyzbrojenou jadernými zbraněmi. Je však třeba dodat, že Rusové, na rozdíl od EU, mají striktně oddělené náboženství od státu, takže tam je nebezpečí ze strany muslimského fanatismu silně sníženo, čímž nechci vyloučit, že není možné.

V kapitole Orwelizace se autor zamýšlí nad takzvanou Špiclovací technologií, kterou vyvinuli v Británii. Stala se světovou špičkou. Tato technologie funguje od roku 2002 a umožňuje pomocí kamer, kterých v roce 2006 bylo rozmístěno po celé Británii pět milionů, sledovat ve vysokém rozlišení každý pohyb, a to nejen v reálném čase, ale i ze záznamu. Spolu s odposlechem telefonních hovorů, čtením e-mailů, ale i nákupů přes platební karty tato technologie umožňuje sledovat vše, co se kde šustne. A to doslova a adresně. Otázka jen zní, kdo o nás potřebuje všechno vědět a proč?

V závěru je uveden stručný manuál malého kontradžihádisty pro každodenní potřebu od německého novináře Michaela Mannerheima, který můžeme shrnout v jedné větě: nevolit proislámské politiky a podle svých možností se zapojit do podpory těch, kteří jsou dostatečně stateční, aby si dovolili otevřeně o islámu mluvit.

Německý evangelický farář Martin Niemoller po druhé světové válce pronesl slavný citát, který se traduje v několika verzích, z nichž jedna je tato:

„Nejprve šli po krku socialistům, a já jsem je nehájil, protože nejsem socialista. Pak Židům, a já jsem je nehájil, protože nejsem Žid. Pak katolíkům, a já jsem je nehájil, protože nejsem katolík. Když přišli pro mě, nezbýval nikdo, kdo by hájil mne.“

Kurzívou označeny citace z knihy.