Britský spisovatel David Mitchell oceněný několika cenami, je ve své knize Atlas mraků originální, svěží a vtipný. Určitě stojí za přečtení.
Vůbec jsem netušil, co od knihy mohu očekávat, ale jak se přede mnou postupně otevírala, byl jsem ji nadšen čím dál víc.
Zprvu se rozvíjejí zdánlivě nesouvisející příběhy. Na internetu sice několik čtenářů hodnotí začátek knihy jako nezajímavý, mne naopak už druhý příběh oslovil svým sarkasmem. Pokud čtenář vytrvá a přečte několik příběhů, začne si všímat náznaků, které je propojují.
Kniha je psána z pohledu lidí různých sociálních vrstev žijících v různých dobách, od poloviny 19. století do postapokalyptické doby, aniž mají jakékoli povědomí o tom, jak koho nebo co ovlivňují nebo jsou sami ovlivněni. Příběhy se odehrávají na různých místech: na lodi v Tichém oceánu, v Belgii, v Kalifornii, v Jižní Korei… Autor se dokáže vžít jak do role hudebního skladatele, drsného námořníka nebo úspěšné novinářky, tak do role klonované jídlonošky vypadající jako mladá žena.
Bylo mi sympatické, že hlavní postavy vyprávějící svůj příběh, se přiznávají k charakterovým nedostatkům, špatným myšlenkám nebo zápasům s jejich potlačením. Občas jim podléhají, občas vítězí.
Jsem přesvědčen, že si kniha svou žánrovou pestrostí, originálním stylem i humorem, kterého zde není málo, získá čtenáře i šest let po svém prvním vydání v češtině.
Podle knihy Atlas mraků byl v roce 2012 natočen stejnojmenný 165 minut trvající film. Dle mého názoru však působí roztříštěně, nesrozumitelně a nezajímavě, a zdaleka nedosahuje kvalit knižní podoby. A humor? Ten se, až na výjimky, vytratil úplně.
Odkaz na ukázku namluvené knihy zdeOdkaz na anotaci k filmu s trailerem zde
