Zvedá se hrozný vítr, držte se pevně, nebo nás to taky odnese. Podívejte, Karlu už vítr odnáší, chyťte ji někdo !
Vichr z hor
Od včerejška jsem bombardován všemi možnými medii o nebezpečí větru , který má jednak jméno a druhak bude drsnější nad drsnými.
Shlédl jsem několik šotů z Německa a poslechl si výhled počasí . No , vypadalo to dost hrůzostrašně. Pak jsem si ale uvědomil , že Německo je veliké a i naše rodná hrouda má nějakou plochu. V tomto lokálnějším kontextu už bylo všechno jinak. Nebylo to všude stejné za hranicemi a nedalo se ani čekat, že to bude stejně intenzivní v naší republice. Tak jsem nechal okno na noc otevřené na ventilačku a šel spát. Ráno venčím psa a nikde se nepohnula ani větvička. To mě uklidnilo, pes váží 15 kg, to by byl jako rogalista vhodným adeptem. Cestou do práce už jsem musel zapnout stěrače , ale stačila prostřední poloha, žádný kvapík.
Jenže to už chodila po netu varování od hejtmana, že nemáme posílat děti do školy, že když ta vichřice nepřišla v noci, tak dorazí v šest, pak v osm…Nestalo se nic. Trochu popršelo, vítr minimální. Teď odpoledne prší víc, mírný vítr tu je a do toho probleskuje slunce. Norové píšou v naší lokalitě 9m/s, což je 32 km/h. Určitě byla a jsou i v Libereckém kraji místa, kde se něco dělo nebo ještě děje , to nerozporuji. Jen mi to veškeré čarování kolem celkově přišlo zbytečně dramatické a předimenzované. Opravdu se stačilo podívat v mobilu na mapky a pak užít trochu zdravého rozumu. Tím míním ale jen situaci u nás na Tanvaldsku a okolí,odkud mám info od kolegů , kteří v Jizerkách bydlí. Varování bylo jistě v pořádku v lokalitách, kde opravdu Sabine škodila. Tam to bylo na místě a lidem zasaženým orkánem držím palce.
Budu za starce škarohlída, ale v 70. letech minulého století jsme chodili do školy (1.stupeň) vzdálené v mém případě 2 km denně pěšky tam, 2 km zpět. Zaváděcí rodičovské kolečko trvalo asi čtrnáct dní , pak už každý šestiletý student cupital sám. Občas funěl vítr tak silně, že jsme chodili pozpátku, aby nám nefoukal do pusy a mohli jsme se nadechnout. Byla to legrace, dobrodružství. Padaly větve ze stromů a občas nešel proud , sněhové mantinely , že jsme přes ně neviděli…a světe div se, my to přežili. Jednou byly uhelné prázdniny, nešly vykládat vagony s uhlím a netopilo se. Jinak se počasí na horách vnímalo tak, že to tak už, jářku, u nás prostě bývá.
Je nová dobáá, říká vrchní , když ho Bolek Polívka vyhazuje z placu. Ano, je nová doba a ve spoustě aspektů nevím, jestli je to dobře. Máme internet už i v hodinkách, ale nemáme staženou aplikaci na myšlení ve svých hlavách. To se netýká jen počasí, ale spousty dalších věcí. Čteme a věříme lžím , co nám někdo naservíruje, počasím počínaje a politikou konče. "Uklidňující" je, že pak zase někdo další vymyslí apku, jak rozpoznat, jeli nám lháno a kolik v tom mizerném víně plave procent pravdy. Občas je mi z toho tak divně na duši…
Takže alespoň v tom snadném módu, koukněte se z okna, než roztáhnete deštník, jak vám poradil chytrý mediální rádce . Dělávaly to už naše babičky a jejich aplikace v mozku byly bez spamů a nikdo je nikdy "nehackl " Vyplatí se to, věřte starci.
