Balada - pyromansky – platonicko – hasičská

V mé první knížce " O ženách , mobilech a broucích v hlavě " vyšla tato básnička. Naivně hloupá a zamilovaná až po uši.

                                                  Balada - pyromansky - platonicko - hasičská

Romantično, baladično,

splín podzimní oblohy,

poetično, erotično,

poblázněné představy.

Bez svolení, oprávnění

spojila jsi obvody,

pojistky to nezvládají,

pleníš duši, útroby.

Svit z tvých očí, neuhasí,

pět požárních útvarů,

bez obleků azbestových,

těžko najít ochranu.

Tak tu doutnám, neuhašen,

kilometry od lidí,

popálený z tvého ega,

hasiči to nevidí.

Pyromanko, šéfko moje,

přidej další polínko,

jsem obětí, dobrovolnou,

Palachovo semínko.

Až dohořím, doplápolám,

popel sfoukne vítr z hor,

do tvých oken, zalétne pak,

morbidní můj světabol...