Kristus jako historická postava

Ukřižováni Ježiše Krista je často podáváno naivně  jednoduše, se snahou, aby všichni pochopili. Skutečnost a souvislosti příběhu jsou tak silné, že strhnou i ateisty

               Kázal prý za dob Herodese Antipase, to jest toho na nimž Salome vymámila na přání uražené matky hlavu esejce Jana Křtitele. Antipas   byl synem Herodese Velikého, jo toho co vraždil  jezulátka v Betlehemě a Ježíš byl ukřižován za vlády císaře Tiberia. To pro začátek, abychom  se zorientovali  v čase. Úřední záznam potvrzující  identitu Krista neexistuje. Byl v té době tak bezvýznamný a  jeho život je personifikována fikce, pro kterou uzrála doba nebo vůbec nebyl? Záznam o jeho procesu  vedeném   Pontským Pilátem neexistuje, první historická zmínka o něm pochází od Tacita ,který však žil zhruba o 50  let později a měl informace o něm z druhé ruky. Dále jsou o něm 2 zmínky  v Židovských starožitnostech Josefa Flavia,který žil také později(38-100)  a taky to měl z  druhé ruky. Současníkem  Krista byl významný židovsko-řecky filosof  Filón Aleksandijský  (20 p.n.l- po roce 40 ),který své představy o bohu charakterizoval pojmem "logos", jakožto boží jsoucnost, ideu, slovo, myšlenku ,kterou materializoval přes boží dílo to jest božího syna, Tyto abstraktní pojmy  pregnantně definuje evangelista Jan když říká: Na počátku bylo slovo, slovo bylo u boha a bůh byl slovo a slovo tělem učiněno jest. Jenže Filón o ukřižování Krista mlčí.

           Jak to začalo?Judea byla jakožto protektorát  Říma tvrdě romanizována ,národ  frustrován ,vznikaly různé sekty,které slibovali vyvést lid z tohoto marasmu,hledal se ten,který by řekl to,co chtěli všichni slyšet a " Ten" se našel.Byl zřejmě ovlivněn esejským učením svého bratrance Jana Křtitele o boji dobra a zla kdy dobro zvítězí a zjeví se mesiáš ,který spasí národy.Přišel s třaskavou ideologii : "..kdo po tobě kamenem,ty po něm chlebem...", Je třeba rozetnout ten řetěz zla a násilí,přijde království nebeské,pravda a láska zvítězí(i Havel to říkal,už je to 2000 let a furt nic).Ježíš sliboval perspektivu,spasení, spravedlivost,boží ráj,království práva a rozumu,poslední budou první a první budou poslední.To ve světě  plném násilí a nespravedlnosti zabralo. Samozřejmě u těch posledních,ty první to zděsilo.Svět pod římskou kuratelou a kolaborující  Velkou radou farizejů včele s Kaifášem byl nesnesitelný.Řím neposlušné křižoval ,Židé kamenovali a najednou tu stal někdo,který ukázal cestu,jak by to mohlo jít jinak a byl ochoten za svou pravdu položit život.To se neodpouští,ani tenkrát ani dnes.

           Sekta nevalné pověsti  složené z negramotných rybářů,výběrčích daní(celníků), prostitutek, kterou vedl nějaký potulný kazatel,přišla o svátku nekvašených chlebů do Jeruzaléma ,napadla směnárníky a kněze,vyčetla jim odpustky i chrámové poplatky a bylo zle.Tak by to nešlo,protože o peníze jde vždy až  v první řadě.Jak v Judeji tak v Čechách.           A kdo za to může? Ježíš. Ten musí zmizet,jenže ten nechtěl zmizet,byl posedlý svým posláním.Kaifáš ho obvinil z rouhání,Pilát Pontský z pobuřování proti Římu a to byla smrtelná kombinace, která  se změnila v horor. Ježíš mohl beztrestně vyváznout kdyby odvolal a ospravedlnil se. Měl i mocnou přímluvkyni, Pilátovou manželku Prokulu, jenže on nechtěl, takže na kříž sním.Dá se to pochopit? Dá! I my máme svého mistra Jana Husa a Jana Palacha.

                  Ještě zkusme vyjasnit  jeden problém.Zemřel Ježíš na kříži nebo ne? Podle Matouše byl ukřižovaný v 9 hodin a sňat z kříže po částečném zatmění slunce asi ve 3 (15:00).Podle Jana byl souzen"kolem poledne"a sňat musel být v každém případě před západem slunce neboť se slavil Pesach,takže nám vychází ,že byl na kříži 3 až 6 hodin. Odsouzení umírali na kříži dva i tři dny,kdy váha prověšeného těla bránila nádechům a vyčerpání nešťastnící se v podstatě udusili.Aby odlehčili váze těla,vzpírali se na nohou,které jim v závěru byly vojáky zpřeráženy.Hrůza. Ne tak Ježíšovi,tomu ne. Napíchnutí jeho, boku Longinovým kopím(mimochodem i to bylo v Praze v držení Karla IV) nemuselo být smrtelné,šlo jen o to,přesvědčit se zda reaguje. Na kříži, nad jeho hlavou byla přibitá posměšná cedulka INRI –Iesus Nazanerus Rex Ludaeorum(Ježíš Nazaretský král židovský).Byl to politický proces i s výstrahou-nepleť se mezi krále,chudáku. Probral se pak    v chladu hrobky?No probral.Byl mrtvý? Bůh ví.

            A jak to bylo dál? Zdálo by se,že se smrti Ježíše zanikne i jeho charismatický vliv,jenže stalo se něco neočekávaného.Marie Magdalská  přišla  se svědectvím, že „Kristus vstal z mrtvých a vstoupil na nebesa“ a tím dala celému hnutí nový mocný impuls. Korán,který uznává Ježíše za jednoho z významných proroků uvádí že ukřižování přežil,ale to není relevantní,korán byl napsán asi 600 let po Kristu.  Maří Magdaléna je důležitá svědkyně těchto událostí, která byla u všeho:u ukřižování,u snímání z kříže u zmrtvýchvstání i u tajemného podávání houby napíchnuté na kopí a namočené do octa ještě žijícímu Kristovi. Skutečně do octa a né do drogy způsobující ztrátu vědomí? Našlo se i její evangelium, svědectví přímého účastníka ,avšak do kánonu bible se nedostalo.Naopak,se tam dostalo svědectví apoštolů,kteří se ze strachu před římskými vojáky rozutekli a Petr svého mistra dokonce 3x zapřel.Tvrdí se,že odsunutí Marie Magdalské do pozadí byla práce především Petra,žárlivě střežícího své vůdcovství. Kristovo učení pak neslo do tehdejšího světa 12 apoštolů,ale bez ní.Podle mého nenesli to,co se říka ,že nesli.

             Pojďme dál. Nejstarší písemný soubor Evangelii nového zákona je řecky psaný Sinajský Kodex-„Codex  Synaicticum“ pocházející z poloviny 4 století  a  nacházel se v klášteře Sv. Kateřiny (nejstarší kontinuálně praktikující klášter na světě) pod horou Sinaj. Ukradl ho roku 1859 nějaký Němec,Konstantin von Tischendorf, Mnichům vystavil na „zápůjčku“ kvitanci(Ordung muß sein!) a už ho nevrátil nýbrž prodal Aleksandru II, ruskému carovi. Později jej od Stalina odkoupilo Britské státním muzeum a spolu s jinými světovými kulturními poklady světa je tam doposud.Kodex obsahuje krom čtyř základních evangelii (zvěstování) i Evangelium Sv. Tomáše, Marie,Jidáše Iškariotského a dokonce i Piláta Pontského,  Hermův pastýř a List Barnabášův. Nejstarší písemnost Nového zákona je zlomek(útržek) textu patrně z Janova evangelia, který je datován do roku 125.

          To čemu říkáme Nový zákon jsou pouze opisy z opisů, které mohly a s největší pravděpodobnosti i byly doplňovány a měněny k větší slávě boží a autorství čtyř evangelistů je sporné. Nový zákon byl napsán v řečtině t.j alfabetou, nikoliv v aramejštině, mateřském jazyku prostých rybářů, kteří ani řecky neuměli. Petr i Jan byli negramotní, Lukáš asi nebyl Žid,Matouš byl celník(výběrčí daní), neoblíbeny vyděděnec z obecní komunity v Kafarnau a své evangelium nadiktoval, tedy taky nenapsal, Marek nebyl apoštol. Zarážející však je, že všichni od něj opisovali. Očití svědci od autora, který to měl z „druhé ruky“(z vyprávění Petra ).Ideově a literárně nejhodnotnější je Evangelium podle Lukáše. Je napsáno dobrou řečtinou a zdrojem prý bylo vyprávění  Pavla, ale ten  nebyl přímý svědek Kristova života a s Ježíšem se nikdy nesetkal. Sám Lukáš,pravděpodobně lékař, měl spletitý osud, zejména po smrti.V roce 1998 byl exhumován jeho hrob v Padově, našlo se jeho tělo, ale bez hlavy. Našla se i hlava. Rozborem DNA bylo potvrzeno, že hlava náleží k tělu. A ta hlava byla v Praze což je šok! Nyní patří k pokladu katedrály Svatého Víta .Kdo je tedy autorem ideologie, která změnila svět? Neví se. Historikové se shodují,že Evangelia byly napsány asi kolem roku 100,tedy víc než 50 let po Ježíšové smrti. Orginály se nedochovaly a v té době už zmiňování evangelisté asi nežili.

              Co ještě víme? Pod dnešní bazilikou Sv. Petra se v římských katakombách v roce 1939 našla pohřební nika s nápisem „PETRUC  ENTI“(tu je Petr).Když se z kosti sestavil celý skelet chodidla chyběla. Kosti  náležely muži mezi 60ti až70ti léty  a vedle schrány byl namalován i jeho jednoduchý portrét starého vousatého muže s hranatou tváří. Všechno odpovídalo. Psal se rok 64 a Petr z úcty ke svému Mistru se nechal dle pověsti ukřižovat hlavou dolů. Aby se římští vojáci nemuseli "babrat" s rozvazováním při snímáni z kříže, tak mu chodidla  jednoduše uťali. Máme tedy „hmatatelný důkaz“, že Petr existoval. Ale co Ježíš? Máme taky „hmatatelný důkaz “ o  jeho existenci? Nemáme, námitka, že „přece vstal z mrtvých a proto nemá hrob“ v kontextu seriózního  zkoumání neobstojí protože  i v části křesťanských odborných kruzích je nanebevstoupení bráno jako duchovní obroda učení. Nemáme ani úřední doklad o soudu před Pontským Pilátem. Simcha Jacobovici a Charles  Pellergino vydali populárně naučnou publikaci Hrobka Ježíšovy rodiny, kde diskutují nález kostní schrány (asuária) v Jeruzalémě s nápisy Ješua Jehosefa (Ježíš syn Josefa) a v téže hrobce i schránu s nápisem Marie. Problém je vtom, že tyto jména jsou natolik běžná, čímž se nedají s určitosti přiřadit Ježíšovi a titul Hrobka Ježíšovy rodiny je spíš marketingový než odborně seriózní. je tu průkazný Petr, ta skála na níž církev postavím. A tak se i stalo. Když byl Petr, nemůžu si představit, že Ježíš byl pouze vyfabulována fikce? Je to  otázka víry a uznání myšlenky zvané křesťanství, to je oč tu běží.