Za Zdeňkem Mahlerem

 Jsou lidé,kteří když promluví zaujmou.Tak říkajíc,trefí hřebík na hlavičku.Jedním z nich byl Zdeněk Mahler.

        Inteligentní, vzdělaný   skvělý rétor,kterého bylo radost poslouchat.Ať už mluvil o Masarykovi,Emě Destinové,Antonínu Dvořákovi či Svatovítské katedrále,vždy to bylo pregnantní, zasvěcené a nikdo nepochyboval,že ví o čem mluví a co řekl.Teď  si představte  politika který  formuje odpověď tak,že si  "dovede  představit,že..."Co to je? To jako že ano,nebo jako že ne?Na druhé straně,protože se k ničemu nepřiznal za nic ho nemohou odsuzovat. Já si taky dovedu představit,že si  nedovede představit co vlastně řekl a mnoho dalších "skvostů".Svého času bylo všechno signifikantní, problém byly kruciální  nebo symptomatické  a biomasa byla  biomasa. Připomíná mi to studenta Šafránka  v Básnicích,který poněkud omezenému Nádeníčkovi(Oldřich Navrátil) šperkuje projev cizími slovy.Sledujete v televizi politické debaty? Jsou vyčerpávající a mnohdy jsem zcela vyčerpán a musím se přiznat,že  nevím z čeho. Tak jasně a česky dovedli mluvit jen ti,kteří věcem rozuměli.

          Pro starší generaci bych připomenul projev profesora V.V.Štecha na Nový rok o půlnoci z Pražského hradu (už nevím který ,snad 68 nebo69) ,kdy tento bard  na sklonku života, kterého asi otravoval škrtící bílý límeček a zřejmě i hřeben dojímal silou svých slov národ. Mluvil o počátku české státnost. Vzpomenu na Jana Wericha, který už názvu svého filmu  Císařův pekař a pekařův císař formuloval podstatu. Ihned bylo jasné kdo má kdy vrch když je pekař od císaře a císař od pekaře ,no a když  řekl Matějovi, že jde za Strádovou  se historicky znemožnit bylo to taky jasné. Dobře mluvil v devadesátých  létech i bývalý předseda vlády Walter Komárek a jiní, ale to už je otázka osobního vkusu. Krasořečnění nás sice nevytrhne, ale žvásty o ničem už vůbec ne. Všimli jste si, že ti, kteří věcem rozumí, těm rozumíme i my? Zemřel Zdeněk Mahler, tomu jsem rozuměla bude nám chybět.