Ptám se: proč zákaz KSČM jako politické strany, a to právě teď? Dobu, kdy jsme sametově přepadli do kapitalismu, KSČ úspěšně přežila. Stejně tak všechna další léta... Copak se to děje zrovna dnes?
Oficiální verze zní, že česká vláda náhle prozřela, a spatřila v KSČM stranu, která navazuje na předlistopadovou tradici. Pomiňme nyní "objevnost" tohoto zjištění (neb žádná strana není bez tradic), a podívejme se na argumenty vlády:
na základě historické zkušenosti s komunistickou diktaturou není třeba mít velké iluze o tom, jak komunisté, kdykoli k tomu dostali v minulosti příležitost, naložili s demokracií, demokratickými svobodami, hodnotami a svými oponenty Zdroj: http://zpravy.idnes.cz/vlada-chce-zakazat-kscm-navrh-pripravi-kubice-i-pres-odpor-pravniku-1pp-/domaci.aspx?c=A110720_142327_domaci_js
"... na základě historické zkušenosti s komunistickou diktaturou není třeba mít velké iluze o tom, jak komunisté, kdykoli k tomu dostali v minulosti příležitost, naložili s demokracií, demokratickými svobodami, hodnotami a svými oponenty".
Je tady vážný problém: lidé totiž přestávají mít "velké iluze" i o tom, jak s demokracií a demokratickými hodnotami nakládá "demokratická" pravice, jak s nimi nakládá vláda. Stačí podívat se na navrhované "reformy", v nichž nalezneme další, tentokrát již dosti nápadné okleštění osobních svobod a občanských práv: například pověstné Drábkovy nucené práce a sociální karty (čímž jsem se zabývala ve svém blogu "Podpora v hmotné nouzi je zakotvena v Ústavě ČR. Nucené práce ne").
Plánované zvýšení poplatků za pobyt ve zdravotnických zařízeních a pofiderní, dosud blíže nespecifikovaná "nadstandardní péče"... A mohli bychom jmenovat dál a dál.
Opravdu pikantním se však stává výrok vlády, že "není třeba mít velké iluze o tom, jak komunisté ... naložili se svými oponenty." To se v okamžiku navrhovaného zákazu KSČM ze strany vlády "demokratického" státu stává hořce úsměvným.
To by vlastně mohla být i odpověď na otázku, proč preference KSČM rostou, a podle průzkumů se vyrovnaly preferencím ODS:
kapitalismus na celém světě se dostal do pokročilého stadia vývoje, kdy odkládá svou masku "demokracie"; ukazuje se, že rozvinutý kapitalismus neznamená automaticky demokracii, svobodu a lidskost. Tyto hodnuty se stávají naopak stále větší překážkou zisku, a podíváme-li se na věc střízlivýma očima, musíme uznat: má-li kapitál dál točit svoji ruletu, ty hodnoty (o nichž jsme si mysleli, že jsou již jisté, vybojované), budou muset být popřeny.
KSČM je českou vládou stále méně "žádaná"; vždyť když se podíváte na web této strany, jsou zde varovné analýzy současného stavu ve státě, a co čert nechtěl: dokonce výzva k občanské neposlušnosti! Jak drzé a jak troufalé! (Legitimitu "neposlušnosti" máme ovšem zakotvenu v Ústavě - v Listině základních práv a svobod, čl. 23 - když všechny pojistky demokracie již selžou, když zkrátka jsou tytam...) Takže si KSČM na jisté zásadní principy opravdu "vzpomněla".
Přátelé, co vidíte před sebou? Asi nic, že. Budoucnost se ztrácí ve víru šílených možností, zdánlivě zcela nepřijatelných ...
Zdá se, že lidé začínají přemýšlet a vážně srovnávat oba režimy. Ach ano, tohle je vskutku "zakázané" myšlení, a ještě před několika lety - nemyslitelné! Nemyslitelné myšlení!
Že si zde dovoluji propagovat KSČM? Neštěstí je v tom, že nejspíš ne. Kdybych měla přesvědčení, že návrat k socialismu je řešením, s radostí tu propagaci podniknu. Věřte mi.
Ale tam jsme přece byli, nebo ne? ... Dokázali bychom to podruhé jinak, líp?!
Obávám se, že jsme jaksi v koncích. A bude po nás žádána odpovědnost, ušlechtilost, morální kvality. Po každém zvlášť; po každém jednom osobně.
Nejde o krizi jednoho nebo více systémů. Jde o krizi celku. Civilizace.
Ateismu, přátelé.
Dovedeme si to představit? Asi ne, že. Budoucnost se ztrácí ve víru šílených možností, zdánlivě zcela nepřijatelných...
