Nezaměstnaní jsou krok za krokem, pozvolna, stavěni do sinavého světla viny. Někdy nevyslovené, jindy řečené naplno. Za dávky, jichž se jim od státu dostává, jakoby měli cosi stále vracet, cítit se podřízení těm ostatním - co měli větší štěstí a podařilo se jim práci zachovat.
Resumé (krátký souhrn pro ty, kterým se nechce číst celý blog):
veřejná služba, kterou navrhuje pan Drábek, je nucenou prací, i když on tvrdí, že ne. Je vydíráním občanů, kteří jsou nezaměstnaní, neboť za ni není ŽÁDNÁ mzda. Není pravdou, že výměnou za tyto práce budou mít lidé nárok na dávky. Z Ústavy ČR na ně mají nárok bez dalších podmínek.
Tudíž zákon, který předloží pan Drábek, bude protiústavní. Omezí svobodu občanů v ČR nevídaným způsobem. Stanou se levnou pracovní silou s použitelností na všechno. Pokud neuposlechnou příkazů osob úředních, budou zcela bez prostředků na obživu.
Podle nového návrhu ministra práce a sociálních věcí pana Drábka má každý člověk, který je "už" dva měsíce nezaměstnaný, vykonávat veřejnou službu, a to v rozsahu 20 hodin týdně. Podle platného zákona o pomoci v hmotné nouzi (zák. č. 111/2006 Sb.) za tuto práci nenáleží odměna (§18a).
Ministr Dábek však na otázku, zda jde tedy o nucené práce, říká, že ne. Doslova:
"Nucená práce znamená, že někoho nutíte a nedáváte mu jinou možnost. Toto je svobodná volba. Nikdo není nucen pracovat. Pokud někdo chce pomoc od svých spoluobčanů, je férové od něj chtít, aby jim nějakým způsobem tu pomoc vrátil. ... Pokud nebude ochotný nastoupit veřejnou službu, nedostane nic. Ani podporu v nezaměstnanosti, ani podporu v hmotné nouzi. To je na jeho volbě. Nový způsob říká jasně: máš dvě možnosti. Buď požádáš spoluobčany o podporu a přistoupíš na podmínku, že jim za to budeš muset něco odvést, nebo se o sebe musíš postarat sám". Tato změna - jak dodává Drábek jedním dechem - mu přijde férová.
Pokud se ovšem člověk začne zabývat "druhou možností", hlavu si láme marně. Jestliže někdo nemůže sehnat zaměstnání, jaká je ta "druhá možnost", aby nemusel konat nucené práce (které nejsou podle Drábka nucené)?
A tak se mně vybavuje starý dobrý vtip: dva kamarádi spolu povídají v hospodě. Jeden z mužů říká: "Večeře už mě doma nebaví. Moje žena vaří stále stejná jídla, každý týden ve stejném pořadí." Druhý se diví: "Ach to snad ne! To já - mám večer co večer na výběr ze dvou možností!" Na vysvětlenou dodává: "No manželka vždycky řekne - vyber si. Guláš, a nebo přes hubu."
Každý člověk není přece schopen podnikat. Tak co tedy pan Drábek myslí druhou možností?
Řekněme si přímo: "druhá možnost" je fiktivní. Tak jako ve vtipu s gulášem. A tak musíme konstatovat - třebas i neradi: nucené práce v Česku se stávají - skutečností. Smutnou. Je to stav, do kterého jsme dospěli. Nebo spíš - degradovali.
Nahlédněme, jak jsou vůbec nucené práce definovány:
"Nucené práce jsou veškeré činnosti, které osoba vykonává proti vlastní vůli z vůle jiné osoby, osob nebo zákona.
Jedná se o nesvobodu rozhodování nucené osoby pramenící z obavy záporných dopadů v případě odmítnutí vykonat nucené práce. Každý živý tvor na Zemi vyvíjí činnost, která má sloužit jeho potřebám, a to i zprostředkovaně (např. dobrovolnou činností pro jiného za oboustranně odsouhlasenou odměnu apod.) - na rozdíl od toho nucené práce zajišťují vůli jiného subjektu za nulovou nebo neodpovídající odměnu a proti vůli nuceného. Nucená práce v sobě zahrnuje princip vydírání (když toto neuděláš, tak...), jinak by nucený subjekt práci nevykonal." (Wikipedia)
Podívejme se ještě na Drábkovu úvahu, že pokud chce občan něco od svých spoluobčanů, pak je "férové", aby jim pomoc nějak vrátil. Pan Drábek si vůbec nějak oblíbil to slovo: férový. Zdá se, že jím nahrazuje ústavnost. Namísto Ústavy České republiky dosazuje jakousi "férovost" - velmi pofiderní právní kategorii.
Listina základních práv a svobod, která je součástí Ústavy ČR, v článku 26, odst. 3, praví:
"Každý má právo získávat prostředky pro své životní potřeby prací. Občany, kteří toto právo nemohou bez své viny vykonávat, stát v přiměřeném rozsahu hmotně zajišťuje; podmínky stanoví zákon."
V článku 28 dále praví:
"Zaměstnanci mají právo na spravedlivou odměnu za práci a na uspokojivé pracovní podmínky. Podrobnosti stanoví zákon."
A v článku 30 odst. 2 Listiny se dozvídáme:
"Každý, kdo je v hmotné nouzi, má právo na takovou pomoc, která je nezbytná pro zajištění základních životních podmínek."
Větičku "podmínky stanoví zákon", nebo "podrobnosti stanoví zákon" však nelze chápat tak, že "zákon" bude napsán v rozporu s Ústavou a Listinou. Ústava České republiky, jejíž součástí je Listina základních práv a svobod, je nadřazená všem zákonům státu, a žádný zákon s těmito dokumenty nesmí být v rozporu.
V Listině je zajištění v hmotné nouzi pojato jako PRÁVO OBČANA ČESKÉ REPUBLIKY. Není podmíněno žádnou protislužbou, žádnou nucenou prací. Občan, který je bez práce a v hmotné nouzi (nikoliv vlastní vinou), je stejně svobodný jako občan, který práci má, je mu rovný "v důstojnosti i právech" (článek 1).
Nemusí cítit vinu, líbat někomu ruce či sloužit mu. A předpoklad, že zneužívá jakékoliv dávky, ono podezírání už předem, jaké se v ČR rozmohlo, je presumpce viny - která je žel vládou podporovaná, místo aby ji trestala. Protože presumpce viny, onen neoprávněný předpoklad nemorálního či nezákonného jednání - je rovněž protiústavní (čl. 40), a stav v ČR je v tomto směru tristní. Alarmující.
"Férovost" je konstrukce ministra Drábka, a není na ní férového nic. Je to jen a pouze zvrácená logika, co se vlezle lísá k oné části lidí, které se bude "sahat na daně". Je možné vytušit, že takto Drábek přenáší obrovský tlak občanů (právem vyvíjený na vládu), na vztahy občanů mezi sebou navzájem: "...pokud chce něco občan od svých spoluobčanů..." Aneb - jinými slovy - vyřiďte si to. Stát zde funguje jako zbabělec, neschopný dostát závazkům daným Ústavou, neschopný hrát tmelící roli ve společnosti a chránit práva nezaměstnané menšiny. Naopak: podléhá tlaku těch, kteří se bouří proti demokratickým principům, rozvrací občanskou společnost a žádá od nezaměstnaných jakési protiústavní "výkupné" - za práva, která jsou nedílnou součástí demokratických, ústavních principů.
Totiž - žádný zákon tohoto státu nesmí občanům ukládat nucené práce; ty jsou v Listině zakázány výslovně - v článku 9 čteme:
"(1) Nikdo nesmí být podroben nuceným pracím nebo službám.
(2) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na:
a) práce ukládané podle zákona osobám ve výkonu trestu odnětí svobody nebo osobám vykonávajícím jiný trest nahrazující trest odnětí svobody,
b) vojenskou službu nebo jinou službu stanovenou zákonem namísto povinné vojenské služby,
c) službu vyžadovanou na základě zákona v případě živelních pohrom, nehod, nebo jiného nebezpečí, které ohrožuje životy, zdraví nebo značné majetkové hodnoty,
d) jednání uložené zákonem pro ochranu života, zdraví nebo práv druhých"
- Nucená práce znamená, že někoho nutíte a nedáváte mu jinou možnost. Toto je svobodná volba. Nikdo není nucen pracovat. Pokud někdo chce pomoc od svých spoluobčanů, je férové od něj chtít, aby jim nějakým způsobem tu pomoc vrátil.
Ale podle vašeho návrhu člověk nedostane po dvou měsících žádnou podporu v nezaměstnanosti, pokud nebude vykonávat veřejnou službu.
Pokud nebude ochotný nastoupit veřejnou službu, nedostane nic. Ani podporu v nezaměstnanosti, ani podporu v hmotné nouzi. To je na jeho volbě. Nový způsob říká jasně: máš dvě možnosti. Buď požádáš spoluobčany o podporu a přistoupíš na podmínku, že jim za to budeš muset něco odvést, nebo se o sebe musíš postarat sám. Zdroj: http://zpravy.idnes.cz/nejsou-to-nucene-prace-rika-drabek-o-uprave-vyplaceni-podpor-pl9-/domaci.aspx?c=A110714_162830_domaci_mku
- Nucená práce znamená, že někoho nutíte a nedáváte mu jinou možnost. Toto je svobodná volba. Nikdo není nucen pracovat. Pokud někdo chce pomoc od svých spoluobčanů, je férové od něj chtít, aby jim nějakým způsobem tu pomoc vrátil.
Ale podle vašeho návrhu člověk nedostane po dvou měsících žádnou podporu v nezaměstnanosti, pokud nebude vykonávat veřejnou službu.
Pokud nebude ochotný nastoupit veřejnou službu, nedostane nic. Ani podporu v nezaměstnanosti, ani podporu v hmotné nouzi. To je na jeho volbě. Nový způsob říká jasně: máš dvě možnosti. Buď požádáš spoluobčany o podporu a přistoupíš na podmínku, že jim za to budeš muset něco odvést, nebo se o sebe musíš postarat sám. Zdroj: http://zpravy.idnes.cz/nejsou-to-nucene-prace-rika-drabek-o-uprave-vyplaceni-podpor-pl9-/domaci.aspx?c=A110714_162830_domaci_mku
- Nucená práce znamená, že někoho nutíte a nedáváte mu jinou možnost. Toto je svobodná volba. Nikdo není nucen pracovat. Pokud někdo chce pomoc od svých spoluobčanů, je férové od něj chtít, aby jim nějakým způsobem tu pomoc vrátil.
Ale podle vašeho návrhu člověk nedostane po dvou měsících žádnou podporu v nezaměstnanosti, pokud nebude vykonávat veřejnou službu.
Pokud nebude ochotný nastoupit veřejnou službu, nedostane nic. Ani podporu v nezaměstnanosti, ani podporu v hmotné nouzi. To je na jeho volbě. Nový způsob říká jasně: máš dvě možnosti. Buď požádáš spoluobčany o podporu a přistoupíš na podmínku, že jim za to budeš muset něco odvést, nebo se o sebe musíš postarat sám. Zdroj: http://zpravy.idnes.cz/nejsou-to-nucene-prace-rika-drabek-o-uprave-vyplaceni-podpor-pl9-/domaci.aspx?c=A110714_162830_domaci_mku
Přátelé, Ústava je naše bohatství. Žravý kapitál už po ní vztahuje chapadla, a bude chtít stále víc. Ministr Drábek se nestydí ji překroutit a činí to veřejně. Nucené práce a karta drábova - jsou zcela jasné kroky zpět, a otevřené dveře pro bezpráví. Jsou to prsty jezinek - a za chvíli ve vašem soukromí už bude celá ruka. V talíři, v knihovně i v posteli.
A i když tohle se dá čekat, neboť tudy současné dějiny kráčejí, přesto... člověk stále může zvrátit jejich chod. Uvědomí-li si sama sebe, a bude hájit vlastní důstojnost.
Poznámka: autorka tohoto článku není nezaměstnaná. Tudíž poznámky diskutujících, směřující tímto slepým směrem, si může tzv. pravice klidně ušetřit.
