Pan Miloš Zeman jako zlatý plod demokracie. Skloňme hlavy níž.

Demokracie, jen když se to hodí. Demokracie jen pro někoho... To je od plesnivého sametu ten problém. Stále platí - jako za minulého režimu: jsme si rovni, ale někteří jsou rovnější. 

       Po prezidentských volbách někteří "uvědomělí" spoluobčané brání budoucího prezidenta Miloše Zemana svým tvrzením, že kdo s jeho vítězstvím nesouhlasí, má mlčet, neboť máme demokracii. A jsme povinni bez zbytečného reptání přijmout "vítěze", neb jest to vůle většiny. Dokonce jsem četla i návrh jistého bloggera, že komu se to nelíbí, ať republiku opustí (tzv. Klausův model).

      Prezidentská kampaň tu jako v demokracii neprobíhala, ale to nevadí, viďte? Uděláme teď tlustou čáru (asi po tisící prvé), a teď se budem zase chovat fér. (Hlavně my "dole", přátelé.)

      Tomio Okamura byl z kandidátů vyřazen dřív, naž to všechno začlo, a byla to podpásovka demokracie nehodná. Však propracovali jsme se do druhého kola, a tam to bylo taktéž mimořádně "demokratické": pan Zeman lhal jako když tiskne, byl vulgární a mimochodem též urazil ženy (svou odpornou a slizskou teorií znásilňování, za což se dodnes neomluvil - ach, milí zemanovci, je to tak vtipné, že? Jen trošku na blití).

       Jeho smyšlená agitka o Benešových dekretech zabrala. Útoky na potenciální první dámu - Terezu Schwarzenberg - snad též. Co na tom, že zcela "demokraticky" my dodnes nevíme, kde byla činná paní Zemanová, a máme na očích místo ní jakousi protekční slečnu, co si dopřává za naše peníze ochranku, ač na ni ze zákona nemá žádný nárok. Ach ano - pan Kubice "demokraticky" rozhodl, že si ta děva stráž zaslouží...!

       Zcela "demokraticky" nevíme, kdo pana Zemana vlastně v kampani podpořil, protože - i když stála 30 milionů místo plánovaných tří - sponzoři nejsou jasní. Nebyli rozkryti. Jen Zemanův starý kámoš Šlouf vylezl z nory hned po volbách a vyšlo najevo, že kampaň organizoval. Ačkoliv podle prohlášení Zemana s ním prezidentský kandidát dávno přerušil styky.

       Ale to je jen několik mých postřehů z celé té řady existujících...

       Takže: vážení čtenáři, jsme tedy povinni - v naší vyspělé demokracii - se demokraticky chovat. Demokraticky přijmout pana Zemana za prezidenta vlasti. I kdyby trakaře padaly.

       My "dole" se budem chovat demokraticky.

       Zvládnem to zas. Vždyť zvládli jsme to vždycky!