Slýcháme to však často: "Bůh je jen berlička", říkají s nezastíranou převahou Ti "stateční a chytří". I oni mají své bohy, jen o tom nevědí.
Protože "bůh" je to, co trůní na vrcholu hodnotového žebříčku. A člověk je takový, jaký je jeho bůh: chladný jak nové Audi, nebo vypočítavý jak bankovní účet; a nebo nervózní a nejistý jako vztah k náladové partnerce; či bezcitný jak profesní kariéra... Každý čloběk má boha, kterému podřizuje vše ostatní.
Někdo pak - má BOHA.
Pravý opak je pravdou v té ohrané bajce o berličce a o Bohu: nicotní bůžci zůstávají těm, kdo nemají odvahu - jít dál, říkat sami sobě pravdu. Vyčlenit se z davu, říct BOŽE, já půjdu za Tebou. Ať to pro mě znamená - cokoliv. Kde jsi? Mluv ke mně - jsem připraven!
Chcete-li, můžete to vyzkoušet. Vyžaduje to nezměrnou odvahu. Protože stát se pak může cokoliv. Zkuste Mu říct: "Můj život Ti patří, dělej s ním, co chceš. Co řekneš, udělám; když zavoláš, já půjdu."
PROTOŽE JEN PAK MŮŽETE V NOUZI S JISTOTOU OČEKÁVAT POMOC. Jinak ne.
Dokážete si podat tuto "berličku"? Ta "berlička" vás bude stát úplně vše, co si myslíte, že MÁTE.
Že zůstanete raději u Audi? U bankovního účtu? Zůstaňte. Ale o "berličkách" pro zbabělé už raději nemluvte. Můžete vzbudit zcela nechtěně - úsměv.
