Jak se rodí demagog

Probírali jsme s bývalým kolegou blížící se volby. Oba jsme typičtí pravicoví voliči. On nadával, jak jej politici (které volí) štvou, přesto jde s hlavním proudem. Skoro bych řekl: volí pravici, bojí se však zásadní změny.

Já říkal, že půjdu volit stranu svobodných občanů, která je mi sympatická. Věřím v smysluplný volební program, který uvádí zcela konkrétní a racionální kroky, jak snížit příjmy státu o cca 7% a výdaje státu o cca 15%, čímž se prakticky okamžitě vyrovná státní rozpočet. Program není nijak extrémní, přesto je receptem na zlepšení ekonomické situace a zvýšení zaměstnanosti. Nikoliv Zemanovským „zaměstnejte“, ale odstraněním skutečných překážek a problémů. Volil jsem je již při minulých sněmovních volbách, posledních komunálních volbách a nevidím důvod svou volbu měnit.

Kolega chce volit TOP 09, která mu není sympatická, v jejíž program nevěří, se kterou se neztotožňuje. Ví, že prakticky žádné problémy nevyřeší a dosud se chovala v rozporu s tím, co hlásá. Doslova řekl, že volí „menší zlo“.

Já hájil výhody „své“ strany a co všechno může začít fungovat.

Kolega říkal, co všechno dnes nefunguje (v tom jsme se shodli), proč to nefunguje (v tom jsme se shodli), že regulace poškozují normální lidi, a lumpy stejně nepostihne (v tom jsme se shodli). Zase to nebude fungovat (i tady jsme se shodli).

Zcela logicky jsem položil otázku, proč chce volit tak, jak říká a proč neuvažuje o jiné straně?

Říkal, že programu, který znal pouze pár slovy ode mne, stejně nevěří. A že hrozí, že jeho hlas propadne. Až budou svobodní zvoleni, stejně nebudou mít sílu prosadit svůj program. Pokud budou mít sílu, stejně představitelé strany nejsou zárukou, že tak učiní.

Argumentoval jsem, že svobodným chybí populistické sliby typu důchodcům 100Kč, u doktora o 30 Kč levněji, větší daně jiným a menší daně vám, umíme si půjčit peníze lépe i všechny ostatní proklamace jiných stran. Výhodou oproti jiným stranám jsou řešení, která nebojují proti korupci, ale korupci ve spoustě oblastí prostě znemožňují. Samozřejmě jsem kolegovi doporučil, ať si poctivě přečte program v plném znění, protože tak málo by před volbami pro sebe a své děti udělat mohl. Stejně tak si může projít minulost a současnost lídrů strany. Pokud by hlas propadl, což nikdy nelze vyloučit, podpoří dobrou myšlenku, strana získá kredit do dalších voleb a ani menší zlo stejně podporovat netřeba.

Když jsem vyjmenoval několik úřadů a organizací, které svobodní navrhují zrušit, tak jsme se z 90% opět shodli. I když strana bude zatím v opozici, alespoň se budou dinosauři muset začít bát.

Jeho další námitky jsem vyloučit nemohl, protože v této zemi vám „záruku“ dávají jen některé levicové strany. Z politika se vždy může vyklubat darebák. Na rozdíl od ostatních stran, Svobodní nezapírají, že mezi politiky darebáci jsou, a jedním z bodů programu je odpovědnost politiků.

Ve straně nejsou kariéristé, nejsou sponzorováni jinak, než malými dary okolo 1000Kč. Většina jsou ekonomové a ve svém oboru patří ke špičkám.

Ve velké míře jsme se na všem shodli. Kolega nevyvrátil moje argumenty a naopak sám aktivně uváděl spousty příkladů, proč se politika stávajících parlamentních stran nakonec vždy obrátí proti lidem.

A pak řekl, že to stejně nebude fungovat. Že jsem extremistický demagog.

Byli jsme u druhého piva.